
Nadějní vědci diskutovali s nobelisty o ekonomických výzvách současnosti
23. 09. 2025
Klimatická změna, křehkost finančních systémů i další aktuální témata zaznívala při setkání mladých vědců a vědkyň s nositeli Nobelovy ceny za ekonomii, které se uskutečnilo ve dnech 26.–30. srpna 2025 v německém městě Lindau. Co v diskuzích s nobelisty nejvíce zaujalo Claru Sievert z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy?
U Bodamského jezera v Lindau vznikl koncem srpna jedinečný prostor pro dialog mezi „ostřílenými“ vědci a nadějnými badateli. V pořadí už osmé setkání s nositeli Nobelovy ceny za ekonomii totiž přivedlo na jedno místo dvacítku laureátů nejprestižnějšího ocenění a více než tři stovky perspektivních vědců z více než padesáti zemí světa. Diskutovalo se o palčivých výzvách i dalších otázkách, jimiž se ekonomické vědy zabývají dlouhodobě. Kromě přednášek a debatních panelů využili organizátoři i méně formální formáty setkávání – například vědecké procházky s nobelisty.
Hlavní okruhy se soustředily na roli institucí v hospodářském rozvoji, křehkost finančních systémů a výzvy spojené s klimatickou změnou a mezinárodní spoluprací. Velký ohlas vyvolala například debata o výzkumu a inovacích v tzv. „tripolárním světě“, kdy se střetávají různé geopolitické a ekonomické zájmy.
Do programu se aktivně zapojili i mladí vědci více než sedmdesátkou prezentací, které doplnily vystoupení renomovaných osobností, například bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Vyvrcholením programu bylo setkání na ostrově Mainau, kdy účastníci diskutovali, jestli instituce spíše posilují privilegovanou menšinu, nebo zda dokážou sloužit ve prospěch celé společnosti.
Propojit „mladé“ a „méně mladé“
Podle Clary Sievert z CERGE-EI, která se specializuje na rozvojovou a politickou ekonomii a ekonomii zdraví, je zásadním přínosem akce v Lindau možnost navazovat nové kontakty: „Seznámila jsem se s doktorandy z celého světa, především ze Spojených států amerických. Vzájemné propojování je velmi důležité – umožňuje zůstat v kontaktu s nejnovějšími poznatky i vyměňovat si zkušenosti.“
Jedním z nejsilnějších zážitků pro ni byla přednáška vědkyně Yael Tauman Kalai o kryptografii. Také atmosféra diskuzí podle ní byla jedinečná. Claru Sievert v nich zaujalo hlavně to, jak nobelisté využívají své znalosti při přemýšlení o současných výzvách – zejména klimatických změnách a důsledcích rozvoje umělé inteligence: „Tato témata rezonují i mezi mladými vědci a vědkyněmi,“ dodává.
Právě networkingem různých generací vědců a vědkyň se akce Lindau odlišuje od jiných sympozií: „Propojení ‚mladých‘ a ‚méně mladých‘, jak říkají sami nobelisté, je skvělé,“ doplňuje ekonomka s tím, že oceňuje i promyšlenou organizaci celé akce.
„Účast na akci v Lindau vnímám jako důležitý krok pro svou kariéru. Setkala jsem se s laureáty Nobelovy ceny a propojila to, co jsem se v ekonomii naučila, s těmi, kdo tyto myšlenky formovali,“ uzavírá Clara Sievert.
Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Lindau Nobel Laureate Meeting
Přečtěte si také
- Badatelky z Akademie věd ČR bodují: ocenění L’Oréal-UNESCO i výběr Forbesu
- Třináct výjimečných osobností získalo titul doktor věd
- Kniha roku Nakladatelství Academia vysvětluje chování živočichů
- Když věda mění jídelníček: Strategie AV21 hledá cestu k udržitelným potravinám
- Tváří v tvář světové vědě. Badatelé z AV ČR se v Lindau setkali s nobelisty
- Výjimečné badatelské osobnosti převzaly medaile Akademie věd ČR
- Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku
- Světové kliniky, špičková věda. Jak se tvoří budoucnost asistované reprodukce?
- Akademie věd pomůže se záchranou koně Převalského a dalších ohrožených savců
- Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.