Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek

Akademický sněm AV ČR se dnes sešel v Národním domě na Vinohradech. Novým předsedou Akademie věd na příští čtyři roky navrhl jmenovat fyzika Radomíra Pánka, a to nadpoloviční většinou hlasů už v prvním kole volby. Mandát současné předsedkyně Evy Zažímalové končí v březnu příštího roku, do té doby kandidáta projedná vláda a pak jej do funkce jmenuje prezident.

Hosty Akademického sněmu, který je nejvyšším orgánem Akademie věd a schází se dvakrát do roka, jsou dnes mimo jiné první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček, první náměstek ministra zahraničních věcí ČR Jiří Kozák a další.

Jedním z nejdůležitějších dosud projednaných bodů jednání byla volba kandidáta na předsedu AV ČR pro funkční období 2025–2029. Původně podali kandidaturu Pavel Baran, Libor Grubhoffer, David Honys, Radomír Pánek a Jiří Plešek. Pavel Baran svou kandidaturu přímo na sněmu stáhl.

Ze čtyř kandidátů pak vybral sněm, který sestává z ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců z řad vědců a vědkyň, vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu, fyzika Radomíra Pánka. Z 242 hlasujících členů sněmu získal v tajném hlasování 128 hlasů.

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek se věnuje výzkumu fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti vedl projekt instalace tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou Valného shromáždění Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropská komise EURATOM. V letech 2020–2024 působil po dvě funkční období jako místopředseda Správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve Vědeckotechnickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě. Radomír Pánek přednáší na Univerzitě Karlově a ČVUT.

Mezi hlavní vize Radomíra Pánka patří podpora excelentních výsledků, ale i týmů, které jsou nezbytným základem pro jejich dosažení. Jeho cílem je navýšení rozpočtu na výzkum a konkurenceschopné mzdy. Chtěl by také posílit důvěru veřejnosti i politické reprezentace ve vědu. Mezi další body jeho programu patří podpora nastupující vědecké generace a zajištění takových podmínek, aby vědci a vědkyně mohli skloubit svůj osobní život a kariéru. Radomír Pánek plánuje zaměřit se i na etiku výzkumu a rovné příležitosti. S vysokými školami chce navázat rovnocenné partnerství a zvyšovat zastoupení Akademie věd v evropských poradních orgánech a mezinárodních organizacích. Prioritou je pro něj také transfer technologií bez zbytečné byrokracie.

Nový zákon o výzkumu: zásadní připomínky AV ČR k autonomii a administrativní zátěži

V úvodním proslovu zhodnotila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová projednávání návrhu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ocenila, že legislativní tým ministra pro vědu Marka Ženíška většinově zapracoval připomínky Akademie věd. Mimo jiné míru aplikace celého správního řádu na rozhodování poskytovatele nebo explicitní upřesnění poskytnutí systémové podpory v důvodové zprávě zákona. „Zásadní připomínkou ale stále zůstává koncepce poskytovatele, kterou má schvalovat vláda České republiky. Obáváme se, že tento mechanismus může za určitých okolností omezit vědeckou autonomii a způsobit nárůst administrativní zátěže,“ uvedla Eva Zažímalová.

Předsedkyně AV ČR, jejíž druhé funkční období končí 24. března 2025, také ocenila navýšení celkového rozpočtu na vědu o zhruba tři miliardy korun na rok 2025. Současně ale upozornila, že podíl státních rozpočtových výdajů na vědu, výzkum a inovace ve vztahu k HDP klesl proti roku 2020 o více než pětinu. „To znamená, že uvedené tři miliardy navíc proti letošku jen zastavily další pokles těchto výdajů. Naší společnou ambicí by proto mělo být výrazné zvýšení tohoto podílu, aby nás přiblížil k vědecky a technologicky vyspělým zemím,“ zdůraznila předsedkyně AV ČR.

Akademický sněm dnes dále projednává Zprávu o ekonomické situaci Akademie věd ČR a návrh jejího rozpočtu na rok 2025 nebo nový program podpory excelence nazvaný Akademie budoucnosti, jenž zahrnuje mimo jiné i specifickou podporu vědkyň a vědců při návratu po rodičovské přestávce.

Přečtěte si také

• Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
• Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
• Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
• Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
• Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
• Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky
• Nový pohled na klimatickou krizi. Do Akademie věd míří ERC Consolidator grant
• Veřejné prostředky investované do vědy systematicky vracíme, zaznělo na sněmu
• Kočka divoká je zpět: v Lužických horách letos úspěšně vyvedla mláďata
• Konference PLATOSpec uzavřela první rok provozu spektrografu