Fórum Dějiny ve veřejném prostoru se zaměří na proměny vztahu k minulosti

Válka proti Ukrajině, umělá inteligence, nové muzejní expozice, kontroverzní pomníky, téměř neviditelné stopy minulosti či paměť menšin. To jsou jen některé oblasti, kterým se bude věnovat čtvrtý ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru s názvem Paměť pod tlakem: napětí, konflikty, katarze. Dvoudenní akce, kterou spolupořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, začíná zítra v Ústí nad Labem.

Paměť bez konfliktů, rozdílných perspektiv a neustálých proměn neexistuje. Aktuálně na ni působí celá řada vlivů: prožíváme ozbrojené konflikty i kulturní války a v souvislosti s proměnami životního prostředí také citlivěji vnímáme stopy minulosti v krajině. Čtvrtý ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru se koná ve dnech 17. až 18. října a přinese dva dny diskusí o tom, jakým směrem se proměňuje vztah k minulosti v českém i evropském kontextu.

„Fórum Dějiny ve veřejném prostoru je v Česku největším pravidelně konaným setkáním sdružujícím všechny, kdo se profesně zajímají o to, jak se v současnosti vztahujeme k dějinám. Na konferenci se tak setkávají akademici s pracovníky muzeí, učiteli, vysokoškolskými studenty nebo třeba zástupci neziskových organizací či umělci,“ říká vedoucí programového výboru Václav Sixta z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Stopy minulosti v krajině

Konferenci zahájí Andrew Hoskins, světově uznávaný odborník na historickou paměť a její proměny pod vlivem technologického rozvoje z Glasgowské univerzity. Ve své přednášce se zaměří na to, jak digitální technologie ovlivní naše vzpomínky na válku na Ukrajině. V dalších panelech se mohou zájemci a zájemkyně těšit na diskuse o proměnách paměti, sporech o minulost či o tom, jak paměť na socialismus zprostředkovávají digitální média či muzejní expozice.

Pozornost se ale zaměří také na konkrétní případy, které ukazují, jak lze pracovat se stopami minulosti v krajině, a na méně obvyklé projevy paměti, jako jsou opuštěné sportovní areály, vily německých továrníků nebo povinná vojenská služba či výzvy spojené s jejich odhalováním a zkoumáním.

Součástí prvního dne bude také diskusní večer na téma Videohry a historie, který začne v 18 hodin v prostorách Muzea Ústí nad Labem.

„Program je skutečně pestrý. Vybrané příspěvky nabízejí časově, prostorově, ale i metodologicky široké spektrum témat spojených s dějinami. Věřím, že každý, kdo se dějinami zabývá a má zájem o rozvíjení současných debat i kritické reflexe ve vztahu k paměti, si přijde na své,“ dodává členka programového výboru Renata Berkyová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Konference, kterou pořádají Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Historický ústav AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Národní muzeum, Antikomplex, z.s., a Muzeum města Ústí nad Labem je otevřena všem, kteří se profesně věnují minulosti na akademické půdě i mimo ni. Více informací včetně programu a registrace je k dispozici na stránkách fóra Dějiny ve veřejném prostoru: https://forumdvp.ff.cuni.cz/. Mediálním partnerem konference je časopis Dějiny a současnost.

Konference se koná s podporou Akademie věd ČR v rámci výzkumného programu Strategie AV21 „Město jako laboratoř změny; Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“.

Kontakt:
Mgr. Václav Sixta, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
vaclav.sixta@ff.cuni.cz

Mgr. Renata Berkyová
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
berkyova@usd.cas.cz 

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

• Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
• Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
• Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
• Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
• Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
• Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
• Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
• Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
• Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
• Jak evropská jezera čelí klimatické změně?