Zemřel Jaroslav Tejral, někdejší ředitel brněnského Archeologického ústavu
12. 01. 2024
V úterý 9. ledna 2024 zemřel ve věku 90 let archeolog Jaroslav Tejral. Od roku 1960 působil v Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v jehož čele stál v letech 1990–1998. Byl mezinárodně uznávaným odborníkem na dobu římskou a dobu stěhování národů a zasloužil se mimo jiné o obnovení terénních odkryvů římské pevnosti na Hradisku u Muškova.
Dlouhodobě prosazoval mezinárodní ukotvení vědecké práce. Od roku 1991 například zastupoval českou archeologii na mezinárodním fóru jako člen Conseil permanent při Mezinárodní unii věd prehistorických a protohistorických, byl také čestným členem Polské archeologické společnosti nebo členem Rakouského archeologického ústavu.
Více informací o jeho působení a odkazu naleznete na webových stránkách Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Brno
Přečtěte si také
- Akademie věd pomůže se záchranou koně Převalského a dalších ohrožených savců
- Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
- Moc předmětů: Adéla Gjuričová představuje nový program Strategie AV21
- Posílit pozici a podpořit mladé vědce: Jaké jsou priority místopředsedů AV ČR?
- Dana Dvořáčková Malá s týmem zkoumá domácnosti jako centra vývoje civilizací
- Dobré nápady si zaslouží šanci: AV ČR podpořila transfer dalších 13 projektů
- Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.