Zahlavi

Vydavatelé etnologických časopisů se dohodli na vzájemné spolupráci

16. 10. 2025

V Etnologickém ústavu AV ČR se uskutečnila schůzka vydavatelů a zástupců redakčních rad všech etnologických, antropologických a oborově blízce příbuzných časopisů, které vycházejí v České republice a představují specifický komunikační kanál vědeckých poznatků k odborné i laické veřejnosti. Schůzka byla důležitým impulzem pro změny ve vydavatelské praxi a posílení postavení časopisů i v mezinárodním kontextu.

Na půdě Etnologického ústavu AV ČR (dále EÚ) se 15. 10. 2025 vůbec poprvé v historii pěstování etnologie a sociokulturní antropologie jako vědních oborů u nás sešli zástupci všech oborově relevantních vědeckých časopisů vydávaných v ČR, a to (v abecedním pořadí): Anthropologia integra (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity), Antropowebzin (Fakulta filozofická Západočeské univerzity), Biograf (Biograf, z. s.), Cargo (Česká asociace pro sociální antropologii), Český lid (EÚ), Folia ethnografica (Moravské zemské muzeum), Lidé města (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy), Museum vivum (Národní muzeum v přírodě), Národopisná revue (Národní ústav lidové kultury) a Národopisný věstník (Česká národopisná společnost).

Etnologické vědecké časopisy vydávané v ČR, z nichž některé vycházejí již více jak 100 let, jsou zaměřeny primárně na odbornou veřejnost, vzhledem (k úplné či částečné) publikaci textů v českém jazyce ale plní i neopominutelné role kulturní, metodické a vzdělávací, rozvíjejí domácí oborovou terminologii, posilují možnosti transferu znalostí a zprostředkovávají klíčové poznatky pro paměťové instituce, neziskový sektor a veřejnou sféru. Časopisy jsou zároveň nemilosrdně konfrontovány se současnými mechanismy financování a evaluace výzkumných organizací a dalšími jevy (existence predátorských časopisů, open access publikování, nástup nástrojů umělé inteligence), z nichž některé jsou v ČR dovedeny ad absurdum. Ukazuje se totiž, že publikování v „českých“ časopisech vycházejících povětšinou ve velmi vstřícném diamond open access režimu je často bezproblémové a atraktivní pro špičkové zahraniční vědce, zatímco ti domácí s ním mají problém kvůli spíše nízkému rankingu časopisů v komerčních databázích typu Web of Science nebo Scopus.

Na schůzce proto byly diskutovány možné formy spolupráce, sdílení omezených personálních a finančních kapacit, možnosti synergického fungování jednotlivých časopisů a jejich redakcí i redakčních rad, průběžné výměny poznatků a příkladů dobré praxe. Ukázalo se, že většina vydavatelů a redakcí považuje za významné pokračovat v publikování „národních“ časopisů, neboť se tak děje v zájmu rozvoje naší vědy a zároveň v souladu s aktuálními mezinárodními trendy (viz např. závěry delegates‘ meeting World Council of Anthropological Associations z roku 2024) zdůrazňujícími potřebu publikování v jiných jazycích, než je angličtina.

Pro další rozvoj etnologie, etnologické muzeologie a sociokulturní antropologie v ČR tedy šlo o schůzku přelomovou, která bude znamenat posílení spolupráce mezi časopisy a jejich vydavateli a nepochybně zvýší viditelnost a relevanci v ČR vydávaných časopisů i našeho etnologického a antropologického výzkumu v národním i mezinárodním kontextu. 

Kontakt:

PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR
woitsch@eu.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce