
Ústav jaderné fyziky AV ČR podepsal smlouvu o výměně s infrastrukturou FAIR
09. 12. 2022
U německého Darmstadtu vzniká unikátní urychlovač částic. Jeho výstavba je jádrem projektu FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research), na němž se od roku 2019 podílí i Česko. Představitelé projektu FAIR podepsali v Praze smlouvu o výměně studentů a výzkumných pracovníků. Koordinaci spolupráce s projektem zajišťuje Ústav jaderné fyziky AV ČR.
Představitelé FAIR Paolo Giubellino a Jörg Blaurock ve čtvrtek 24. listopadu 2022 prezentovali projekt studentům a zaměstnancům Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Následující den, 25. listopadu, navštívili ve vile Lanna zasedání mezinárodního výboru projektu FAIR-CZ II, který je aktuálním českým příspěvkem infrastruktuře FAIR.
Představitelé FAIR jednali například o dodávkách technických zařízení z České republiky. Jörg Blaurock dále navštívil Centrum výzkumu Řež, které se zaměřuje na výzkum, vývoj a inovace v oboru energetiky – a to především jaderné. Poté se mimo jiné zúčastnil exkurze do laboratoří v areálu urychlovačů Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Nová smlouva umožní školení a rozvoj vědců
Ve vile Lanna podepsali zástupci FAIR a tří českých institucí smlouvu o výměně studentů a výzkumných pracovníků. Za přítomnosti místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilony Müllerové tak otevřeli možnosti vysílat své vědecké síly „na zkušenou“ do infrastruktury FAIR Ústav jaderné fyziky AV ČR, České vysoké učení technické v Praze a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. „FAIR touto formou naplňuje jeden ze svých hlavních cílů, kterým je školení a vědecký rozvoj mladých badatelů,“ říká vědecký ředitel Paolo Giubellino.
Představitelé FAIR a tří institucí podepsali smlouvu o výměně studentů a vědeckých pracovníků.
FAIR
Laboratoř pro výzkum s antiprotony a těžkými ionty FAIR je celoevropsky i světově významnou infrastrukturou s působností v jaderné a hadronové fyzice. Na projektu spolupracuje devět zemí, vědeckými experimenty se do něj zapojí na tři tisíce vědců. Česko je přidruženým členem od roku 2019, projektu dodává technologické vybavení. Vedle Ústavu jaderné fyziky AV ČR s FAIR spolupracuje České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova, Slezská univerzita v Opavě a Palackého univerzita v Olomouci. Více o projektu si můžete přečíst zde. Podrobnosti o návštěvě ředitelů FAIR v Česku najdete na webových stránkách Ústavu jaderné fyziky AV ČR a v tiskové zprávě.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Miroslava Dočkala, Ústav jaderné fyziky AV ČR
Foto: Ústav jaderné fyziky AV ČR
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.