Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
03. 04. 2025
Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou mít překvapivě tropické cyklóny.
Studie přináší nový pohled na vliv tropických cyklónů, které v důsledku klimatické změny stále častěji zasahují právě jižní okraj tajgy. Autoři studie naznačují, že tyto extrémní meteorologické jevy mohou zpomalit úbytek boreálních lesů hned několika způsoby.
„Tropické cyklóny přinášejí srážky do oblastí postižených suchem, čímž mohou zmírnit jednu z hlavních příčin úmrtnosti stromů v tajze. Zároveň narušují husté porosty jehličnanů, čímž otevírají prostor pro rychlejší uchycení stromů mírného pásma, které by se jinak pod uzavřeným zápojem tajgy neprosadily,“ vysvětluje Jan Altman, první autor studie.
Dalším zásadním problémem jsou požáry, které se v důsledku sucha a nahromadění mrtvého dřeva v jižní tajze vyskytují stále častěji. Studie naznačuje, že zmírnění rozsahu sucha a podpora šíření listnatých stromů, které jsou vůči požárům odolnější než jehličnany, by mohly vést ke snížení rizika vzniku požárů a jejich šíření.
„I když tropické cyklóny vnímáme primárně jako destruktivní sílu, v kontextu probíhající klimatické změny mohou paradoxně pomoci zpomalit degradaci jižní části tajgy a usnadnit přechod k odolnějšímu lesnímu ekosystému,“ dodává Altman.
Vědci zdůrazňují, že je nezbytné pokračovat v dlouhodobém monitoringu těchto procesů a posoudit, do jaké míry mohou tropické cyklóny skutečně přispět ke stabilizaci ekosystémů zasaženým klimatickou změnou na severní polokouli.
Studie vznikla za podpory Grantové agentury České republiky (grant 25-15727S) a dlouhodobého výzkumného rozvojového projektu RVO 67985939 Akademie věd České republiky.
Kontakt:
RNDr. Jan Altman, PhD.
Oddělení funkční ekologie
jan.altman@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Vědci odhalili buňky, které pohánějí zánět u roztroušené sklerózy
- Zarůstání středomořské krajiny ohrožuje unikátní noční motýly
- Když příroda hází kostkou: nepředvídatelnost prostředí mění růst čolků
- Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat kvetení invazních rostlin
- Sociologický ústav AV ČR oslaví 60 let svého vzniku
- Začíná 21. cyklus Akademických půlhodinek
- První pozorování dvojice černých děr na společné oběžné dráze
- Imunitní reakce rostlin v přímém přenosu
- Program festivalu Týden AV ČR je zveřejněný. Nově nabízí i kino
- Akademie věd ocení v tomto týdnu pět osobností
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.