
Speciální myší model pomůže odhalit, jak přesně funguje střevní mikrobiom
03. 12. 2021
O tom, že střevní mikroorganismy ovlivňují lidské zdraví, dnes nikdo nepochybuje. Vědci se nyní snaží zjistit, jak společenství bakterií vznikají a jaký dopad mají na fungovaní organismu a vznik některých onemocnění. Vyvinuli proto laboratorní myší model, u kterého dokážou přesně kontrolovat složení střevních bakterií. Výsledky publikovali v časopise Nature Communications. Na výzkumu se podíleli odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Část výzkumu se odehrála v gnotobiologické laboratoři Mikrobiologického ústavu AV ČR, která se nachází v Novém Hrádku v Orlických horách. Výjimečná je chovem unikátních bezmikrobních laboratorních zvířat. V trávicím traktu nemají žádné detekovatelné bakterie a žijí ve zcela sterilním prostředí v hermeticky uzavřených izolátorech – jsou proto unikátním modelem biomedicínského výzkumu. Lze je „osadit“ vybraným kmenem bakterie či bakteriální směsí a testovat, jestli se zhorší, nebo zlepší průběh modelového onemocnění.
Laboratorní myši žijí v Novém Hrádku ve zcela sterilním prostředí.
Myška GM15
Aktuálně odborníci pro účely výzkumu vyvinuli nový zvířecí model nazvaný „GnotoMice15“ (GM15). Myška má miniaturní umělou střevní mikrobiotu skládající se z 15 bakteriálních kmenů, původně izolovaných ze střeva běžné laboratorní myši.
Výhodou těchto bakteriálních kmenů je, že mají plně rozluštěný genom i podrobně popsané funkce. Vědci tak mohou detailně kontrolovat složení střevních bakterií a různě s ním manipulovat.
V modelu GM15 je minimální myší mikrobiota implantována do původně bezmikrobního zvířete a je přenositelná na potomstvo.
„Použitá mikrobiota je odolná i vůči malým změnám ve výživě myší souvisejících s různými chovatelskými postupy. Navzdory své jednoduchosti navíc dokáže nahradit i funkce složitějších střevních bakterií tím, že účinně obnovuje celou řadu biologických procesů, které jsou u jedinců bez střevní mikrobioty narušeny,“ vysvětluje Martin Schwarzer z gnotobiologické laboratoře.
Šetrnější zacházení s myšmi
Nový myší model je schopen účinného přenosu mezi různými pokusnými chovy. Může tak usnadnit realizaci různých studií, v nichž se zkoumají souvislosti mezi biologií střevních mikroorganismů a její interakcí s hostitelem.
„V praxi by to mohlo znamenat, že laboratoře například ve Velké Británii nebo v České republice si objednají myší linii, která bude standardizovaná jak geneticky, tak i z hlediska mikrobiomu. V konečném důsledku by to vedlo k lepší reprodukovatelnosti výsledků mezi laboratořemi a také k menšímu množství použitých zvířat,“ dodává Martin Schwarzer.
Martin Schwarzer z gnotobiologické laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR
Jako dílky stavebnice
Modularita bakteriálních směsí expertům umožnuje přidávat nebo odebírat bakteriální kmeny a sledovat, jaký mají vliv na ostatní bakterie ve směsi i na fungování samotného hostitele. Definovaný střevní mikrobiom vědci přirovnávají k dětské stavebnici.
„Máme k dispozici hromadu dílků – jednotlivé střevní bakterie – a z nich vybíráme a skládáme dohromady model – střevní mikrobiom. O každém dílku přitom víme, co je zač a když jej přidáme do modelu, vidíme, jak funguje s ostatními kostičkami, tedy jestli je důležitý pro výslednou funkci, nebo naopak není. Kostičky přitom můžeme obměňovat, přidávat nebo ubírat a přitom sledovat, jak výsledný model na hostitele působí,“ přibližuje Martin Schwarzer.
Právě tato modularita otevírá úžasné možnosti, které přispějí k porozumění, jak střevní bakterie fungují mezi sebou navzájem a jakým způsobem ovlivňují hostitele.
Na výzkumu se spolu s vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR podíleli experti z francouzského Ústavu funkční genomiky a francouzského Technologického výzkumného ústavu BioAster.
Další články o mikrobiotě:
Až pětina dětí do šesti let trpí kožní alergií. Vědci zkoumají, jak jim pomoci
Mikrobiom zásadně ovlivňuje nejen zdraví, ale i myšlení a chování
PODCAST: Kožní mikrobiom a imunita v době covid-19
Tématu jsme se věnovali také v časopise A / Věda a výzkum 02/2019.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Jessika Consuegra & Filipe De Vadder
Přečtěte si také
- Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
- Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
- Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
- Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
- Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.