
Nová česká laboratoř pro výzkum smrtících virů
10. 03. 2023
V Českém centru pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) byla 9. března otevřena nová a nejmodernější BSL-3 laboratoř pro práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi v České republice. Až bude plně uvedena do provozu, zvýší se úroveň českého výzkumu v oblasti infekčních onemocnění i návrhů léčby pro pacienty nejen v ČR.
„Přestože je v ČR řada laboratoří, kde lze studovat infekční onemocnění v buňkách, je u nás v současnosti jen velmi omezená možnost studovat infekce a jejich léčbu in vivo za pomoci zvířecích modelů v režimu tzv. úrovně biologické bezpečnosti 3 (BSL-3),“ vysvětluje Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku, a dodává: „Laboratoře BSL-3 se používají ke studiu infekčních agens nebo toxinů, které se mohou přenášet vzduchem a způsobovat potenciálně smrtelné infekce. Do této kategorie kromě SARS-CoV-2 spadá např. i virus žluté zimnice, virus západonilské horečky, venezuelské koňské encefalitidy, východní koňské encefalitidy a MERS-CoV.“
Nová laboratoř bude sloužit především pro preklinické testování nových léčivých preparátů na zvířecích modelech v dostatečné kapacitě.
Moderním řešením se výzkumné pracoviště řadí k předním zařízením svého druhu na světě. Z hlediska technického zabezpečení laboratoře byla provedena instalace moderního vzduchotechnického systému a regulace s filtrací přívodního i odvodního vzduchu a také chemická dekontaminační stanice pro odpadní vodu. Nová technologie splňuje nejvyšší nároky na bezpečnost provozu v souladu s českou legislativou a mezinárodními doporučeními.
„Zprovoznění této laboratoře zásadně přispěje ke zvýšení úrovně výzkumné činnosti v oblasti infekčních onemocnění a jejich potenciální léčby nejen v ČR. Služby laboratoře mohou využít vědci z České republiky i ze zahraničí v rámci otevřeného přístupu do velké výzkumné infrastruktury,“ dodává Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který vytváří řadu léčiv proti virům.
Kontaktní osoba pro média:
Mgr. Petr Solil
vedoucí komunikace a tiskový mluvčí BIOCEV
petr.solil@ibt.cas.cz
Kontakt na vedení Českého centra pro fenogenomiku (ÚMG AV ČR – BIOCEV)
PD. Dr. rer. nat. habil. Radislav Sedláček
ředitel Českého centra pro fenogenomiku
https://www.phenogenomics.cz/
ccp@phenogenomics.cz
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.