
Nositeli astrofotografického ocenění za rok 2018 jsou Jan Klečka a Samuel Toman
05. 04. 2019
Česká astronomická společnost vyhlásila vítěze astrofotografických Cen Jindřicha Zemana za rok 2018. Vybrala je z fotografů, jejichž snímky se v uplynulém roce účastnily pravidelné soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Obě ocenění, tedy „Cena Jindřicha Zemana“ i „Cena Jindřicha Zemana junior“, budou předána v neděli 7. dubna 2019 v 10:50 na setkání České astronomické společnosti v pražském planetáriu. Porota je pokaždé uděluje za konkrétní fotografii, přihlíží však i k další astrofotografické tvorbě, aktivitě a vývoji účastníků.
Fáze Venuše
Vítězem hlavní kategorie Ceny Jindřicha Zemana za rok 2018 se stal Jan Klečka. Porota ocenila jeho pozoruhodný snímek s názvem „Venuše“, který zvítězil již v prosincovém kole soutěže. Kompozice zachycuje bezmála čtyřměsíční průběh Venušiných fází. Ukazuje nám tuto planetu tak, jak ji ze Země neuvidíme. Jednotlivé snímky jsou vyvedeny v nepravých barvách, které nám oživují jinak poněkud mdlý a mléčně bílý pohled na druhou planetu Sluneční soustavy. Kromě změn fáze Venuše a její velikosti, dané momentální vzdáleností od Země, tak můžeme obdivovat i výrazné změny oblačného příkrovu planety.
Klečka se astrofotografii a astronomii věnuje již od svých studií, za první vydělané peníze si pořídil astronomický dalekohled AD 800. Úspěch v soutěži Česká astrofotografie měsíce se dostavil poprvé v roce 2011, a to za snímek Jupitera. Stále zlepšoval své technické vybavení, jeho pětatřiceticentimetrový dalekohled Newton se světelností 4.5 na masivní montáži EQ8 spolu s kamerami ATIK460EXm a ASI290MC poskytuje úžasné snímky jak hlubokého nebe, tak planet Sluneční soustavy. Zájemci se o tom mohou přesvědčit přímo na autorově webu: http://astrofotky.cz/~hokle.
Mlhovina Činka
Mladým astronomům ve věku do 18 let je pak určena juniorská kategorie „Cena Jindřicha Zemana junior“. V jejím případě na rozdíl od hlavní ceny není podmínkou předchozí vítězství v některém z měsíčních kol soutěže. Jejím laureátem se stal již podruhé mladý slovenský fotograf Samuel Toman, tentokrát se snímkem planetární mlhoviny M27 Činka. Ta je viditelná i v menších dalekohledech, a představuje tedy jeden z prvních pozorovatelských cílů amatérských astronomů. S planetami ve skutečnosti tato mlhovina nemá nic společného, ve skutečnosti jde o hvězdu v souhvězdí Lištičky, vzdálenou od Země asi 1200 světelných let.
Toman se astronomii začal věnovat v roce 2012, kdy mu bylo teprve dvanáct let. K astrofotografii ho paradoxně přivedl mobilní telefon, přesněji řečeno pokus vyfotit jím zatmění Měsíce. Tou dobou již vlastnil svůj první astronomický dalekohled Celestron AstroMaster 70/900, postupně však přecházel na lepší výstroj, momentálně používá SkyWatcher 200/1000 a montáž HEQ5. Celé zařízení s planetární kamerou ZWO ASI 120MM-S a digitálním fotoaparátem slouží jak k planetární fotografii, tak k pořizování snímků deep-sky objektů, tedy mlhovin, hvězdokup a galaxií. Coby člen SOSA (Slovak Organisation for Space Activities) se zabývá též projektem stratosférických balonů.
Vítězné snímky měsíčních kol soutěže si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Marcela Bělíka, Česká astronomická společnost
Úvodní foto: Samuel Toman
Foto v článku: Jan Klečka a Samuel Toman
Přečtěte si také
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.