Naše vlajka v poušti Atacama. Čeští astronomové řídí dalekohled v Chile

Vědci z ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR modernizovali a převzali dalekohled E152 hvězdárny Evropské jižní observatoře La Silla v Chile. Řídit ho budou na dálku z Česka. E152 bude ve vesmíru hledat nové exoplanety a mezi nimi i planetu podobnou naší Zemi. Vědci se s ním plánují připojit do vesmírných misí Evropské kosmické agentury.

Jde o jedno z mála míst na světě, kde je černá noc nerušená světelným smogem a téměř všech 365 jasných nocí v roce. Pozorovací podmínky jsou z chilské pouště Atacama výjimečné a využívá jich také Evropská jižní observatoř La Silla. Jeden z tamních dalekohledů E152 bude nově přenášet obraz a data do ondřejovské hvězdárny. Velení nad dalekohledem totiž převzali čeští vědci z Astronomického ústavu AV ČR.

„Dalekohled jsme dostali k užívání na deset let s možností prodloužení. Je to pro nás jedinečná příležitost,“ řekl Petr Kabáth, vedoucí exoplanetární skupiny Astronomického ústavu AV ČR. „Můžeme přispět k novým objevům a také už nemusíme obrazně řečeno stát v dlouhé řadě na pozorovací časy u jiných dalekohledů. E152 je náš a můžeme si sami určovat, kdy a co budeme pozorovat,“ dodal.

Dalekohled E152 v Evropské jižní observatoři La Silla v Chile

V observatoři La Silla byl dalekohled E152 (s průměrem primárního zrcadla 152 cm) v druhé polovině šedesátých let jedním z prvních, který začal zkoumat vesmír. Astronomové díky němu objevili a katalogizovali mimo jiné několik tisíc hvězd v naší galaxii.

V roce 2003 byl dalekohled odstaven z provozu. O necelá dvě desetiletí později byli čeští vědci u toho, když se rozhodovalo o jeho dalším osudu. S Evropskou jižní observatoří se domluvili, že stroj opraví, modernizují a převezmou do vlastních rukou. Ve spolupráci s českou firmou ProjectSoft HK vyměnili celý řídicí systém a dalekohled automatizovali tak, aby ho bylo možné ovládat na dálku z Ondřejova. „Jde o příklad úspěšné spolupráce mezi českou vědou a českým průmyslem,“ tvrdí Petr Kabáth.

Předávání E152 do užívání českým astronomům. Na fotce zleva: Tomáš Turek, Martin Šulc (oba ProjectSoft HK), Petr Kabáth (Astronomický ústav AV ČR) a Zdeněk Bardon (český fotoambasador ESO).

Dalekohled se znovu podíval na oblohu koncem března, dnes běží zkušební provoz. Vědci na něj chtějí příští rok instalovat nový spektrograf PLATOSpec. Na jeho vývoji spolupracují čeští astronomové také s chilskými a německými kolegy, se kterými vytvořili konsorcium.

Spektrograf se zaměří na hledání nových exoplanet, tedy planet mimo naši Sluneční soustavu, a zapojí se do vesmírných misí TESS a PLATO. Jejich cílem je právě detekce exoplanet a pátrání po planetě podobné Zemi. E152 bude zkoumat také pulsující hvězdy a může pomoci objasnit proces vzniku a zániku hvězd. „Budeme moci popisovat velké plynné exoplanety a budeme prvním krokem při charakterizaci malých planet pozemského typu,“ doplňuje Petr Kabáth, který se právě vrátil z chilské pouště Atacama, kde nad čtyřpatrovou budovou kopule dalekohledu E152 nově vlaje česká vlajka.

Tématu jsme se věnovali také v článku s názvem Hledá se druhá Země. Češi vyvinuli přepravní boxy pro kamery vesmírné sondy.

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Zdeněk Bardon, ProjectSoft HK

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
• V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
• Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
• Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů