Letošní rekordní Veletrh vědy upoutal fotovoltaikou či cestou do doby ledové
12. 06. 2023
V sobotu 10. června skončil na výstavišti v pražských Letňanech Veletrh vědy. Nabídl více než 100 expozic Akademie věd ČR, univerzit a inovačních firem. Letošní návštěvnost překonala všechny předešlé ročníky, během tří dnů jej navštívilo na 46 000 lidí, asi o polovinu více než v minulých letech.
„Hluboká poklona a veliké poděkování patří všem vystavovatelům, kteří nejen připravili atraktivní expozice, ale především tři dny čelili nevídanému zájmu návštěvníků veletrhu. Je jejich zásluhou, že veletrh přitáhl pozornost nejen veřejnosti, ale i politických špiček, které jsme snad přesvědčili, že vědu je třeba podporovat. A konečně mám radost, že letošní ročník byl úžasným akademickým teambuildingem, kdy všichni táhli za jeden provaz. To, že jsme – jak doufáme – dokázali přenést své nadšení na návštěvníky, je nám tou nejlepší odměnou“, říká Kateřina Sobotková, ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, které Veletrh vědy připravilo.
Fanoušky technických věd upoutal robotický pes SPOT, auto na měření bouřky, laserové bludiště či mobilní laboratoře. Malí návštěvníci ocenili letošní novinku – fotovoltaický stan Fyzikálního ústavu AV ČR, který sloužil jako simulátor funkce solárního panelu. Velkým lákadlem byla cesta do doby ledové Archeologického ústavu AV ČR, Brno, při níž si návštěvníci mohli vyzkoušet život v pravěku, výrobu šperků i jeskynní malbu.
Velký zájem byl letos i o dvě novinky v doprovodných programech: Zeptej se vědce live! a Vědecká zastávka, ve kterých byli diváci zváni, aby badatelům přímo v sále kladli otázky. Návštěvníci ocenili i oblíbené science show, přednášky či panelové diskuze pod taktovkou Václava Moravce, které se letos věnovaly energetice, genové terapii nebo právu na nenávist.
Příští rok se věda ve velkém představí opět na začátku června, Veletrh vědy je plánován v termínu 6. až 8. června 2024.
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.