Zahlavi

#LÉTO S AV ČR: Zakuste, jak se žilo dávným římským legiím na Moravě

17. 06. 2021

Když se člověk prochází okolo Mušova na jižní Moravě a zasní se, možná v dáli zaslechne řinčet zbroj mohutných vojsk a ržát koně. Zdejší krajina takové příběhy totiž pamatuje – před dvěma tisíci lety tu tábořili římští legionáři vedení císařem Marcem Aureliem, a to přímo uprostřed nepřátelského barbarského území. Jaké stopy po obou kulturách dnes nalézáme? Čtěte dál a určitě se také zajeďte podívat přímo na místo dění. Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše provozované brněnským Archeologickým ústavem AV ČR se veřejnosti otevřelo loni a vedle expozice či naučných stezek se zde pravidelně konají rekonstrukce života Římanů i barbarů.

Ač je Marcus Aurelius nazýván filozofem na trůně, během svého osmapadesátiletého života čelil mnohým pokusům oslabit moc římského impéria. Ty ze strany germánských kmenů, které atakovaly sever říše, vyústily v rozsáhlý střet – markomanské války.

Hranice mezi dvěma kulturně, ekonomicky a politicky rozdílnými světy vedla střední Evropou podél Dunaje. Na jih od ní se nacházela rozvinutá římská civilizace, na sever pak početné populace různého původu. Archeologové předpokládají, že na území Moravy žila jižní větev kmene Markomanů z kmenového svazu Svébů.

Hlavní stan během bojů si římský císař zřídil v táboře Carnuntum na Dunaji v dnešním Rakousku kousek od nynějších slovenských hranic, odkud vedl válečné operace na germánském území. Neméně významná byla ale i opevněná báze na Hradisku u Mušova na území dnešní Moravy. Římané ji vybudovali hluboko v nitru nepřátelského území.

Římany zaujala výhodná poloha kopce.
Římany zaujala výhodná poloha kopce, ze kterého měli dění v barbarských osadách jako na dlani.

Její plocha zaujímá vrchol, jižní a východní svah mírného, nad okolní terén zhruba o 50 metrů vyvýšeného návrší na levém břehu řeky Dyje. Z této strategicky výhodné polohy bylo možné kontrolovat a ovládat jak křižovatky říčních a suchozemských cest při soutoku Jihlavy se Svratkou a Svratky s Dyjí, tak i Markomany hustě osídlené ploché terasy podél nich.

Pevnost na Hradisku poskytovala zázemí pro ústřední „okupační správu“, sloužila i jako řemeslné dílny, sklady zásob, pro péči o zraněné a snad i pro ubytování mimořádně významných osob, třeba i z nejbližšího okruhu císaře Marca Aurelia. Byly zde vybudovány lázně s bazény pro vlažnou i horkou vodu, s podpodlažním vytápěním. Možná se tu po nějakou dobu zdržoval i sám císař.

Sáhnout si na legionáře
Historicky i archeologicky bohatá lokalita se rozprostírá v okolí Věstonické nádrže na jižní Moravě, asi 35 kilometrů jižně od Brna. Nejenže tu po sobě zanechali dědictví Římané, místo je také důležitým dokladem ze života barbarských kmenů. Své náčelníky vypravovali na onen svět s takovým bohatstvím, jaké v celé tehdejší neřímské Evropě nemělo obdoby. Po stopách markomanských obyvatel se můžete vydat po naučné stezce „Germáni před branami Římské říše“.

Návštěvnické centrum Mušov
Návštěvnické centrum je otevřené celé léto od úterý do neděle mezi 10.00 a 18.00 hod.

Přímo v Mušově si nenechte ujít expozici, kde jsou k vidění například části šupinových a kroužkových pancířů, stříbrné a zlaté mince zobrazující římské panovníky a jejich manželky, střepy z keramických nádob, hroty kopí a další pozůstatky vojenské výzbroje a výstroje, ale také atraktivní filmy, hologram či rekonstruovaná podoba legionáře.

O prvním červencovém víkendu se tu navíc odehraje kostýmovaný výcvik římských legionářů, na začátku srpna pak muzejní noc plná herních a vědomostních aktivit či rekonstrukce života v markomanské osadě a druhý zářijový víkend Mušov ožije v divokém rytmu římsko-barbarského festivalu. Pro bližší informace sledujte web nebo facebookový profil Brány do Římské říše.

Bohatá Morava
Vedle dějin starých dva tisíce let jsou v okolí i místa s časově vzdálenějšími příběhy. Na opačném konci nádrže leží archeopark Pavlov, který nabízí výlet do dob pravěkých lovců mamutů, a nedaleké Dolní Věstonice s jejich slavnou venuší snad ani není třeba představovat.

Ve zmíněných oblastech dlouhá léta bádají vědci z brněnského Archeologického ústavu AV ČR, jenž rovněž inicioval vznik obou návštěvnických center – v Mušově i Pavlově.

Ani s těmito lokalitami však není archeologické bohatství české kotliny kompletní. Archeologické ústavy AV ČR v Praze a v Brně ve spolupráci s dalšími pracovišti připravily pro letošní prázdniny unikátní projekt nabízející více než osmdesát lákavých výletů za historií známou i polozapomenutou a na 250 prohlídek v doprovodu odborníků. Mapu lokalit najdete na webu Archeologické léto 2021.

Archeologické léto 2021

Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme do jižních Čech.

#LÉTO S AV ČR

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; projekt Archeologické léto

Licence Creative Commons Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-06

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-06

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-09

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-09

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-40

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-40

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-41

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-41

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-43

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-43

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-46

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-46

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-47

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-47

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-48

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-48

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-49

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-49

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-50

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-50

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-51

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-51

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-52

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-52

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-54

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-54

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-55

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-55

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-58

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-58

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-59

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-70

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-71

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-72

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-76

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-78

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-81

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-84

2020-06-18_Musov_Otevreni navstevnickeho centra Brana do Rimske rise_navsteva predsedkyne E_Zazimalove_web-86

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce