Zahlavi

Fyzikální ústav AV ČR zahajuje s českými firmami výrobu ochranných masek

17. 04. 2020

Místo desítek minut desítky sekund. Tolik času zabere v porovnání s prozatímní produkcí na 3D tiskárnách výroba klíčových dílů nových polomasek RP95-M určených pro nejvyšší stupeň ochrany, které vycházejí z původního modelu vyvinutého na ČVUT. Sériovou produkci těchto kvalitnějších a zároveň levnějších modelů spustí v nejbližších dnech společnost CARDAM, dceřiná společnost Fyzikálního ústavu AV ČR, firmy Beneš a Lát a České zbrojovky. Týdně jich vyrobí 50 000 kusů.

Jedna z prvních dodávek poputuje do ústavů Akademie věd ČR, kde vědci testují vzorky na přítomnost koronaviru.

„Maska umožňuje použití výměnných filtrů včetně filtrů P3 R, přesahujících úrovní ochrany třídu FFP3,“ vysvětluje Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, kde vědci vyvinuli speciální komoru na testování těsnosti masek.

Pro sériovou výrobu na vstřikovacích lisech vědci museli upravit návrh prototypu masky vyvinuté na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Na základě výhradní licence poskytnuté start-up firmou ČVUT TRIX Connections vznikl upravený model RP95-M, na jehož vývoji a konstrukčním řešení sériové podoby se podílely společnosti CARDAM a Beneš a Lát.


Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová předala první masky Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Akademicko-průmyslový ping-pong

Spolupráce mezi vědci a výrobními společnostmi na inovaci prototypu a spuštění sériové výroby stála na zkušenostech z přechozích projektů v rámci Národního centra kompetence MATCA, ale i na osobním nasazení desítek lidí. „Byla to ukázka sehraného akademicko-průmyslového ping-pongu,“ říká Miloslav Klinger z Fyzikálního ústavu AV ČR. 

„Například z důvodů maximálního urychlení výroby forem byly práce na formách pro výrobu masek rozděleny mezi šest nástrojáren, které paralelně pracovaly na deseti formách pro výrobu masek,“ dodává Jan Lát ze společnosti Beneš a Lát. Zásadní podíl na vytvoření podmínek pro tento druh spolupráce má Technologická agentura České republiky.

Pro bezpečnost masky je klíčová těsnost. „Každá maska bude podrobena podmínkám násobně náročnějším než při běžném provozu. Cílem je, aby se mezi pracovníky v první linii dostaly jen ty nejkvalitnější masky,“ vysvětluje Tomáš Jetmar, jehož tým má na starosti vývoj testovacího zařízení, které vzniklo přímo ve Fyzikálním ústavu AV ČR. 

Vyšší kvalita, nižší cena, delší životnost

Zároveň nové masky vyjdou výrazně levněji než třeba respirátory FFP2, které poskytují významně nižší ochranu. „V porovnání s běžně dostupnými respirátory FFP2 jsou náklady na měsíční provoz více než desetkrát nižší,“ říká Ondřej Kurkin, ředitel společnosti CARDAM.

Díky odolným materiálům je masku možné opakovaně sterilizovat. Její životnost vědci stanovili na minimálně sto sterilizačních cyklů v autoklávu a na neomezený počet dezinfekcí.

Použitý částicový kombinovaný filtr P3 R odpovídá maximálnímu stupni ochrany a dle výrobce filtrů, firmy AVEC CHEM, v čistém prostředí nemocnice vydrží přibližně týden nepřetržitého provozu. Ve spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a společnosti SIGMA Výzkumný a vývojový ústav navíc probíhá vývoj metody pro dezinfekci filtrů za účelem prodloužení jejich životnosti.


První várku nových ochranných masek dostanou vědci z biologických a chemických ústavů AV ČR.

Fyzikální ústav AV ČR též koordinuje distribuci jedné z prvních objednávek, kdy 1200 kusů ochranných masek poputuje vědcům v biologických a chemických ústavech AV ČR, kteří se podílejí na testování a dalších aktivitách v boji proti nemoci covid-19.

Více informací v tiskové zprávě.

Připravily: Radka Římanová a Markéta Růžičková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Beneš a Lát; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

-->