Zrození digitální éry: od kuličkových počítadel až k supermoderním přístrojům

Život bez počítačů už si ani nedovedeme představit. Ovlivňují a řídí v podstatě celý lidský svět. Jak se z jednoduchých počítadel vyvinuly supervýkonné přístroje? Do historie počítačového světa od starověku až do současnosti jsme nahlédli v aktuálním čísle časopisu A / Easy.

Prapředci dnešních „písíček“
Tisíce let před vynálezem počítačů přicházeli lidé s různými nápady, jak si usnadnit matematické operace. Vybavíte si neodmyslitelnou pomůcku každého prvňáčka – kuličkové počítadlo? Jeho pradědeček, zvaný abakus, se používal už v babylonské říši, starověké Číně, Indii, Řecku či Římě. Byla to jednoduchá deska s kamínky nebo kuličkami, které se posouvaly v řádcích či sloupcích. Rozličné verze abaků se uplatňovaly během středověku i novověku, a někde dokonce přetrvaly až do 20. století.

Vynálezy slavných matematiků
V 17. století spatřily světlo světa Napierovy kosti (někdy mylně nazývané kostky) – multiplikační tabulka usnadňující násobení. Její autor, skotský matematik John Napier, je známý zejména jako vynálezce logaritmických tabulek. Následovaly další přístroje jako třeba mechanická sčítací kalkulačka pascalina, jejímž tvůrcem byl Blaise Pascal, nebo Leibnizův krokový kalkulátor, který zvládl násobení i dělení.

Napierovy kosti z 18. století

Génius, co předběhl svou dobu
Za „duchovního otce počítačů“ bývá považován anglický matematik Charles Babbage, který jako první na světě přišel v 19. století s návrhem programovatelného digitálního stroje. Věda se za jeho éry rychle rozvíjela a badatelé si uvědomovali, že logaritmické či navigační tabulky už pro složitější výpočty nestačí. Prototyp diferenčního stroje uvedl Charles Babbage v roce 1822. Projekt dotovaný vládou však zastavily technické a finanční problémy. V roce 1840 vynálezce představil analytický stroj. Ačkoli nebyl nikdy sestaven, považuje se za koncept prvního počítače.

Rodí se technologický gigant
Pokud jsme zmínili vizionáře Charlese Babbage, nesmíme opomenout ani amerického vynálezce Hermana Holleritha. K výpočtům a uchování dat mu totiž sloužily děrné štítky, které obsahovaly znaky ve formě kombinací dírek a daly se opakovaně používat. Jeho firma později stála u zrodu IBM založené v roce 1911. Big Blue, jak se společnosti přezdívá, má dnes hodnotu přibližně pět a půl bilionu korun.

Nultá generace počítačů
Německý inženýr Konrad Zuse, označovaný jako vynálezce počítačů, sestavil v roce 1938 mechanický stroj Z1 pracující ve dvojkové soustavě. O rok později následoval reléově-mechanický Z2 a v roce 1941 pak „zet trojka“ – první funkční programovatelný počítač na světě, který byl sestrojen z 2600 relé a vážil jednu tunu. Originál zničilo v roce 1943 spojenecké bombardování Berlína. Replika z roku 1960 se nachází v Německém muzeu v Mnichově.

První funkční programovatelný počítač na světě – Z3

Obří mozek z Ameriky
Prvním univerzálním elektronickým počítačem byl ENIAC, který v roce 1946 zkonstruovali na Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. Sloužil americké armádě k výpočtům balistických tabulek pro dělostřelectvo a k vývoji vodíkové bomby. K práci využíval elektronky, a spotřeboval tudíž obrovské množství energie. Chladit ho musely dva letecké motory. Počítač zabíral celou místnost, vážil přibližně 27 tun a přezdívalo se mu Giant Brain, tedy Obří mozek.

Nastupuje miniaturizace
První integrovaný obvod neboli počítačový čip sestrojil v roce 1958 americký inženýr Jack Kilby. Dokázal spojit několik elektronických součástek na jedné křemíkové destičce. Jeho vynález zmenšil elektroniku, zvýšil její spolehlivost, a otevřel tak cestu k moderním počítačům. Dalším důležitým milníkem se stalo uvedení mikroprocesoru Intel 4004 v roce 1971, který obsahoval celý procesor na jediném integrovaném obvodu. Éra osobních počítačů dostupných i běžnému člověku byla na dohled.

Mikroprocesor Intel 4004

Lidový oblíbenec
Firma IBM v roce 1981 uvedla na trh svůj první mikropočítač IBM PC model 5150, základ dnešních „písíček“. Poháněl ho procesor Intel 8088 a prodával se s operačním systémem MS-DOS, který dodal Microsoft. Stál 1565 dolarů, zákazník ovšem nedostal ani monitor, ani disketovou mechaniku. Počítalo se s tím, že namísto monitoru použije televizi a pro ukládání dat si připojí vlastní kazetový magnetofon.

Nakousnuté jablko
V roce 1984 představila firma Apple osobní počítač Macintosh 128K. Jméno odkazuje na oblíbenou odrůdu jablek McIntosh a číslo v názvu znamená 128 KB paměti typu DRAM. „Mac“ se ovládal myší, měl černobílý monitor s úhlopříčkou 23 centimetrů a rozlišením 512 × 342 pixelů. Základní pořizovací cena byla 2495 dolarů. Slavnou televizní reklamu, která parafrázovala Orwellův román 1984, natočil režisér Ridley Scott a vysílala se během finále Super Bowlu.

Macintosh 128K od firmy Apple

Přichází doba kvantová
S myšlenkou kvantového počítače přišel v osmdesátých letech 20. století Richard Feynman, o několik let později David Deutsch navrhl jeho teoretický model. Idea se začala rychle rozvíjet a první experimentální kvantové počítače se objevily už koncem milénia. Měly jen pár qubitů, zatímco ty dnešní jich mají desítky až stovky. Do hry vstoupily velké technologické firmy jako IBM, Intel či Microsoft. Předběhl je však Google. V roce 2019 jako první na světě oznámil dosažení tzv. kvantové nadvlády, tedy milníku, kdy je kvantový počítač schopný vyřešit problém pro klasické počítače neřešitelný.

Zaujala vás historie počítačového světa? Přečtěte si celý článek, který vyšel na stránkách aktuálního A / Easy:

1/2026 (verze k listování)
1/2026 (verze ke stažení)

Časopis A / Easy vydává Akademie věd ČR. Chcete každé jeho vydání dostat přímo do schránky? Napište si o předplatné tištěného magazínu zdarma na adresu predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Wikimedia Commons, Shutterstock

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jak se čtou krystaly? Jejich znalost je pro materiálovou vědu zásadní
• Alchymie kvantové budoucnosti. Jak propojit tři odlišné světy?
• V éře AI se falešná fotka pozná jen těžko, říká expertka na obrazové informace
• Mají lidé důvěru v roboty? Svěřili by jim péči o děti či dávkování léků?
• Když auta létají a kulky zatáčejí aneb Fyzikální chyby ve filmech
• Míří k Zemi asteroid? Riziko je malé, ale hlídáme to, říká astronom
• Světelný paprsek jako kovář, který prodlužuje životnost součástek
• Podpora obnovitelných zdrojů je investicí do bezpečnosti, tvrdí evropští vědci
• Nový rekord nepolapitelného neutrina: váží milionkrát méně než elektron
• Žádné dítě není k zahození, říká mladý vědec se zkušenostmi z „Autistánu“