Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
29. 10. 2025
Patří mezi nejcitovanější badatele světa, vybudoval jedno z nejvýznamnějších center výzkumu spintroniky a jako první český vědec získal dvakrát prestižní ERC Advanced Grant. Prezident České republiky Petr Pavel ocenil 28. října 2025 mimořádné vědecké výsledky Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR udělením medaile Za zásluhy.
Tomáš Jungwirth, vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR, spolu s kolegy ze svého pracoviště a Univerzity Karlovy vybudoval jedno z nejvýznamnějších světových center výzkumu spintroniky a otevřel nové směry výzkumu a vývoje tohoto oboru. Ve světě je známý schopností propojovat experimentální a teoretický fyzikální výzkum s detailními znalostmi informačních technologií.
Tomáš Jungwirth převzal medaili Za zásluhy od prezidenta Petra Pavla.
Výzkum dosud neznámé třídy magnetů přivedl Tomáše Jungwirtha a jeho tým k objevu altermagnetismu. V roce 2024 vědec se spolupracovníky ze Švýcarska a Rakouska existenci altermagnetismu experimentálně potvrdil. Objev se setkal s mimořádným ohlasem.
„Altermagnetismus je nový pojem, ale pojem samotný není důležitý. Terminologie nám vědcům jen pomáhá, abychom se mezi sebou rychleji dorozuměli. Důležitá je fyzika za tím. Důvod, proč jsme si troufli zavést nový termín, spočívá v tom, že jsme poskytli rigorózní matematický a fyzikální důkaz, že jde skutečně o jiný, dříve nepopsaný typ magnetické fáze,“ zdůrazňuje Tomáš Jungwirth.
Více o jeho výzkumu altermagnetismu si přečtěte v článku pro časopis A / Magazín.
Tomáš Jungwirth v roce 1991 vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, kde o šest let později absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020). Jako jediný vědec v České republice obdržel dvakrát prestižní ERC Advanced Grant (2010 a 2023). V roce 2024 získal Národní cenu vlády Česká hlava.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Fyzikálního ústavu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; René Volfík
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin
- Jak uspět v programech, které podporují výzkum? Postupovat společně
- Akademický sněm: Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy
- Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
- V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům
- Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
- Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
- JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
- Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti
- Spojení zkušeností obyvatel s vědeckými daty rozšiřuje poznání o tepelné zátěži
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.