Zahlavi

Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun

30. 03. 2023

Kromě rodičů mají od letošního roku bratři Pavel a Tomáš Jungwirthové společného ještě něco dalšího. Oba vynikající vědci se stali držiteli prestižního grantu Evropské výzkumné rady, takzvaného ERC Advanced grantu. Fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR uspěl s projektem zaměřeným na modelování působení iontů v biologickém prostředí, fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR zaujal objevem altermagnetů.

ERC granty, jejichž nové nositele dnes vyhlásila Evropská výzkumná rada, platí v Evropě i ve světě za doklad kvality výzkumu. V kategorii Advanced na ně v celé Evropské unii dosáhne ročně jen zhruba dvě stě vědců. Pro samotného výzkumníka je tedy už zařazení do tohoto programu vysokým oceněním jeho práce. Ta musí být založena na neotřelé myšlence nebo na novátorském přístupu k řešenému problému.

Absolutní česká špička
Pavel Jungwirth, který vede v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vědeckou skupinu molekulového modelování, získal grant na projekt nazvaný Q-Škálování: Modelování iontově řízených biologických procesů pomocí správné sady molekulových nástrojů.

Jádrem projektu je zpřesnění popisu iontů v biologických systémech za pomoci strojového učení. „To, co by dřív dělalo dvacet lidí dvacet let, může za pomoci umělé inteligence zvládnout pětičlenný tým za pět let,“ říká Pavel Jungwirth, který výzkum, na nějž získal ERC Advanced grant, vnímá jako službu vědecké komunitě.

Pavel Jungwirth dostal na pětiletý výzkum skoro 60 milionů korun. V případě ERC Advanced grantu jde o maximální částku udělované finanční podpory. Šance, že vědci a vědkyně tuto podporu získají, není velká, v průměru jen zhruba patnáctiprocentní. V Česku se těchto grantů rozdalo zatím jen osm, dva z nich v minulosti putovaly do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.


Starší z bratrů Pavel Jungwirth působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v letech 2020 až 2022 stál v čele Učené společnosti ČR.

Magnetismus bez magnetizace
Také Tomáš Jungwirth, jenž působí jako vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR, dosáhl v podpoře svého projektu na maximální částku, kterou Evropská výzkumná rada v této kategorii grantů poskytuje, tedy téměř 60 milionů korun. Navíc je prvním českým vědcem, který ERC Advanced grant dokázal získat podruhé.

V projektu nazvaném ALTERMAG: Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity chce ukázat, jak unikátní vlastnosti mají nedávno objevené altermagnety. Tyto materiály vykazují výhody jak feromagnetických (projevující se tradičními magnetickými vlastnostmi), tak antiferomagnetických („skrytě“ magnetických) materiálů.

„Altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů a zároveň mají vlastnosti, které nenabízí žádná ze dvou tradičních magnetických tříd,“ říká Tomáš Jungwirth a pokračuje: „Tímto pomůžeme otevřít nové směry výzkumu a vývoje ve spinové fyzice, nanoelektronice a optoelektronice.“ Projekt prozkoumá i využitelnost altermagnetů pro technologie ultrarychlých digitálních pamětí a neuromorfních logiko-paměťových součástek.


Mladší ze sourozenců Tomáš Jungwirth pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR, specializuje se na spintroniku.

Nejprestižnější z prestižních
„ERC Advanced grant je ten úplně nejprestižnějí, který vědec může dostat. Je to velký úspěch jak pro bratry Jungwirthovy, jimž ze srdce blahopřeji, tak pro jejich pracoviště, ale i pro celou Akademii věd,“ oceňuje úspěch předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Čeští vědci jsou ve srovnání se svými evropskými kolegy v soutěži o granty Evropské výzkumné rady méně úspěšní, dosud štědrou podporu získalo asi šest desítek projektů, z toho polovina směřovala na výzkum badatelů z Akademie věd ČR.


Rozhovor s Tomášem Jungwirthem Naše paměťové nosiče mohou změnit elektroniku, jak ji známe v současnosti si můžete přečíst v e-magazínu AB / Akademický bulletin 3/2018.

Rozhovor s Pavlem Jungwirthem nazvaný Věda umí být až nemravně krásná si můžete přečíst v magazínu A / Věda a výzkum 3/2020.

Své zkušenosti z vedení Učené společnosti ČR přiblížil Pavel Jungwirth v rozhovoru Malé světýlko racionality a vědy uveřejněném v e-magazínu AB / Akademický bulletin 4/2022.

O badatelských úspěších Pavla Jungwirtha si můžete přečíst také v článcích Od nekovu ke kovu: objev Pavla Jungwirtha na obálce časopisu Science či Kovová voda poprvé připravena v pozemských podmínkách.

Poslechněte si také podcast Věda na dosah s Pavlem Jungwirthem o chuti těžké vody, hravé fyzikální chemii a pěstování vína.

Tisková zpráva Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je k dispozici zde.

Tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR je k dispozici zde.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec a Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

 

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce