Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července

Zaměstnanci Akademie věd ČR mají stále šanci ulovit nejlepší vědecký snímek roku. Termín pro přihlašování do 13. ročníku soutěže Věda fotogenická je 6. července 2026. Na oceněné čekají například poukázky do Foto Škoda v hodnotách až 5 000 korun a předplatné časopisu Živa.

Věda fotogenická nabízí objektivem fotoaparátů pohled do laboratoří, badatelen, výzkumů i každodenní práce nejen vědců a vědkyň, ale i dalších zaměstnanců z pracovišť Akademie věd ČR.

Hlavní kategorie Věda fotogenická patří tradičně snímkům s vědeckou tematikou. „Soutěžící zachycují objekty a děje vědeckého poznávání – od detailů mikroskopických struktur přes experimenty, přístrojové vybavení a přírodní jevy až po různé náměty ze společenskovědních oborů,“ vysvětluje Zuzana Všetečková ze Střediska společných činností AV ČR, které Vědu fotogenickou organizuje.

 „Při vyhodnocování sledujeme nejen obsahovou hodnotu snímků, ale také vizuální a estetickou kvalitu – tedy schopnost přiblížit vědu jako vizuálně působivý svět,“ zdůrazňuje Soňa Ehlerová z Akademické rady AV ČR, členka poroty.

Ve vedlejší kategorii Vědci v akci mají soutěžící ukázat vědu jako živý proces, který se odehrává v laboratořích, terénu i při každodenních činnostech spojených s výzkumem. Fotografie můžou zachycovat soustředění, spolupráci, pohyb i nečekané momenty.

Přihlásit lze až šest fotografií. Odborná porota vybere nejlepší snímky do semifinále, z něhož vzejdou fotografie pro kalendář Akademie věd ČR a pro výstavu. Cenu získají i nejlepší snímky za každou vědní oblast. Na oceněné čekají poukázky do Foto Škoda v hodnotách až 5 000 Kč a předplatné časopisu Živa. Do soutěže se hlasováním na Facebooku Akademie věd zapojí také veřejnost.

Inspirovat může i náhoda
Hlubokomořský predátor se sápe po prchající kořisti – každou chvíli ji pohltí… Zdánlivě dramatická fotografie s mystickým názvem Anglermoss, která se stala vítězem posledního ročníku Vědy fotogenické, ale zachycuje mnohem méně děsivý příběh. Její autor Tomáš Figura z Botanického ústavu AV ČR vysvětluje, že k jejímu vzniku přispěla náhoda – a také drobnější nehoda, kdy se pylové zrno vetřelo, kam nemělo.

Vítězná fotografie loňského ročníku Vědy fotogenické s názvem Anglermoss

„Na terčíku, kam vzorky umisťuji, zůstává místo, které je škoda nevyužít. Obvykle tak na něj přidám i něco, co by mohlo být hezké,“ říká Tomáš Figura. Dodává, že fotografie zobrazuje štět s tobolkou mechu: „Jelikož rostl ve skleníku jako plevel, ‚cvrnknul‘ mě do nosu. A pěkný je také pyl slézu.“

A právě tady zapracovala náhoda: „Prašník slézu jsem sebral i s mechem, pomíchaly se mi v ruce a sléz se dostal k mechu jako jakýsi ‚bordel‘. Tobolka mechu byla otevřená, a tak vypadala jako chřtán podmořského predátora ďasa mořského, anglicky angler, který se chystá ulovit svou kořist. Tou je pyl slézu.“

Celý rozhovor s Tomášem Figurou si přečtěte v sekci A / Z Akademie – Pylový vetřelec a predátor. Snímek vznikl náhodou, říká vítěz Vědy fotogenické.

Registrovat se do soutěže můžete zde.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Tomáš Figura, Botanický ústav AV ČR

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
• Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
• Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
• Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
• Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
• Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
• Hodnocení v AV ČR je na světové úrovní, říká jeho koordinátor Patrik Španěl
• Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
• Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
• Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK