Zahlavi

Čeští astronomové objevili jedinečnou hvězdu

12. 06. 2019

Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u níž se pozorují zdánlivě protichůdné jevy a která se chová jinak, než by podle současných představ měla. Studii otiskl astronomický časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Hvězda HD 99458, která se nachází v souhvězdí Lva, je horkou hvězdou spektrálního typu A s mnoha prvenstvími. Je vázána v systému s oběžnou dobou jen 2,7 dne a vykazuje nadbytek křemíku a titanu, které jsou sdruženy ve skvrnách. Hvězda kromě toho pulzuje s hlavní periodou 1,2 hodiny.

„Teorie předpokládá, že chemické skvrny se mohou nacházet jen u osamocených hvězd nebo u dvojhvězd, kde jsou složky od sebe velmi vzdáleny. Dále je potřeba, aby hvězdy rotovaly pomalu, měly silné magnetické pole a nevykazovaly pulzace s velkou amplitudou. Objev chemických skvrn u rychle rotující, navíc pulzující hvězdy v těsném dvojhvězdném systému pro nás byl velkým překvapením,“ říká Marek Skarka z Masarykovy univerzity, vedoucí projektu a hlavní autor článku.

Hvězdná laboratoř

Je to vůbec poprvé, kdy byla pozorována hvězda s chemickými skvrnami v zákrytovém systému s chladnou složkou. Nalezený systém má navíc druhou nejkratší oběžnou periodu mezi všemi takovými systémyvčetně nezákrytových. Pulzace s periodami okolo jedné hodiny také nebyly u hvězd s chemickými skvrnami nikdy pozorovány a potvrzeny. „HD 99458 je unikátní hvězdnou laboratoří, která nám může pomoci lépe pochopit, jak se u horkých hvězd formují a vyvíjejí magnetická pole, chemické skvrny a jaký je jejich vztah k hvězdným pulzacím,“ doplňuje Marek Skarka.

Bez zajímavosti není ani fakt, že HD 99458 byla nejdříve pokládána za hvězdu, která hostí obří plynnou planetu. „Data z vesmírné mise Kepler/K2 v kombinaci se spektry získanými zejména dvoumetrovým Perkovým dalekohledem v Ondřejově jasně ukázala, že souputník HD 99458 je málo hmotná hvězda typu červený trpaslík, ne exoplaneta,“ říká Petr Kabáth, vedoucí exoplanetární skupiny Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČRv Ondřejově. Skarka spolu s Kabáthem také dodávají, že bez dobré znalosti fyzikálních procesů na hvězdách si lze výzkum exoplanet jen těžko představit.

Původní článek „HD 99458: First time ever Ap-type star as a δ Scuti pulsator in a short period eclipsing binary?“ (v angličtině) je k dispozici zde.

Na titulním obrázku: Výtvarné ztvárnění systému HD 99458, který sestává z modrobílé hlavní složky a malého červeného trpaslíka. Obrázek schematicky ukazuje všechny pozorované efekty na hlavní hvězdě – silné magnetické pole, chemické skvrny (tmavě modře a žlutě) a hvězdné pulzace znázorněné střídajícími se oranžovými a modrými oblastmi povrchu.

Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Ilustrace: Astronomický ústav AV ČR

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce