České lesy se staly jednotvárnějšími. Pestřejší otevřené lesy dlouhodobě mizí

Nová studie zpracovaná vědci Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že v českých lesích postupně došlo k výraznému posunu v biodiverzitě rostlinných společenstev. Výsledky studie potvrdily postupný přechod od pestřejších lesů k jednotvárnějším, převážně stinným porostům, které jsou také bohatší na živiny. V otevřených lesích se ale koncentruje více ohrožených druhů rostlin i živočichů, proto je jedním ze závěrů výzkumu i doporučení k aktivnímu managementu těchto stanovišť. Výsledky byly publikovány v časopise New Phytologist.

Nová studie provedená pomocí analýzy téměř 3 000 vegetačních ploch v České republice odhalila, že rostlinná společenstva lesů prošla během 20. století velkou změnou. Ustoupila světlomilná společenstva chudých stanovišť a nahradily je stinné porosty s nadbytkem živin. Autoři srovnávali údaje o vegetaci z období 1950–1970 a 2002–2018 (s průměrným odstupem 52 let) a sledovali změny v klasifikaci vegetačních ploch do rostlinných společenstev.

Výzkum se zaměřil na osm široce definovaných typů lesních stanovišť. Ukázal, že největší úbytek se projevil u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.  

„Naše zjištění ukazují, že dlouhodobé změny v lesních ekosystémech mírného pásma jsou spojeny se sukcesí k živinami bohatším zapojeným lesům. To znamená, že otevřené lesy, často nižních poloh, které jsou druhově bohatší, se mění rychleji než tmavší lesy a rychleji ztrácejí svoji biodiverzitu,“ uvedl hlavní autor studie Ondřej Vild z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR.  

Úbytek otevřených lesů autoři vysvětlují změnami v hospodaření a někdy i změnami dominantních druhů dřevin. Nížinné lesy byly po staletí obhospodařovány jako výmladkové lesy, tzn., že dřeviny byly pravidelně osekávány nebo seřezávány blízko země pro palivové dřevo, a z pařezů vyrážely nové výmladky. Ukončení tohoto způsobu lesního managementu na konci druhé světové války znamená, že lesy více zarůstají, původní druhy rostlin se nedokáží na nové podmínky adaptovat, a proto ustupují.

Studie proto zdůrazňuje i potřebu aktivního managementu pro ochranu biodiverzity rostlin ve středoevropských lesích. Pro biologickou rozmanitost jsou tedy klíčové nejen lesy pralesovitého charakteru, ale i lesy otevřené udržované hospodařením.

Odkaz na publikaci:
Ondřej Vild, Markéta Chudomelová, Martin Macek, Martin Kopecký, Jindřich Prach, Petr Petřík, Petr Halas, Michal Juříček, Marie Smyčková, Jan Šebesta, Martin Vojík, Radim Hédl (2024): Long‐term shift towards shady and nutrient‐rich habitats in Central European temperate forests - Vild - New Phytologist - Wiley Online Library, New Phytologist (doi.org/10.1111/nph.19587).

Kontakt:
Mgr. Radim Hédl, PhD.
Botanický ústav AV ČR, Oddělení vegetační ekologie
radim.hedl@ibot.cas.cz

Mirka Dvořáková
Botanický ústav AV ČR, PR & Marketing Manager
+420 602 608 766
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

• První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
• Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
• Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
• Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
• Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
• Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
• Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
• Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
• Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
• Prémie Otto Wichterleho 2025