Zahlavi

Baryonová hmota. Nature Physics publikoval text vědců Ústavu jaderné fyziky

30. 08. 2019

Časopis Nature Physics, nejvýznamnější odborný časopis v oboru fyziky, publikoval ve svém červencovém čísle článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony. Na článku spolupracovali vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z hmoty, která se řídí kvantovou chromodynamikou.

Hmotu, řídící se kvantovou chromodynamikou (QCD), která naplňovala vesmír krátce (10 μs) po Velkém třesku, můžeme dnes na krátký čas vytvořit v laboratoři srážkami těžkých iontů o relativistických energiích. Různá stádia, ve kterých může QCD hmota existovat, závisí například na teplotě, tlaku nebo baryochemickém potenciálu a mohou být zkoumána studiem elektromagnetického záření vyzařovaného QCD hmotou. Dvojice elektron-pozitron, vznikající v rozpadu virtuálních fotonů, nejsou ovlivňovány silnou interakcí a poskytují tak informace o vlastnostech QCD hmoty v různých stádiích.

Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z QCD hmoty. Spektrální distribuce elektron-pozitronových párů je téměř exponenciální, což svědčí o zvýšení teploty o 70 MeV a konstituentech se změněnými vlastnostmi, odrážejícími specifika silně interagující QCD hmoty. Vlastnosti této hmoty, vytvořené v jádro-jaderných srážkách, jsou podobné vlastnostem husté hmoty vytvořené v konečném stavu fúze neutronových hvězd, jak je patrné z nedávných pozorování.

Odkaz na článek v Nature Physics v originále:

Probing dense baryon-rich matter with virtual photons

Další informace v češtině o experimentech kolaborace HADES lze najít zde:

HADES simuloval srážku neutronových hvězd na urychlovači těžkých iontů

Jak se podívat do nitra srážejících se neutronových hvězd?

Na úvodním snímku: simulace jaderné hmoty při srážkách způsobujících extrémní hustoty a teploty

Připravil: Miroslav Dočkal, Ústav jaderné fyziky AV ČR
Foto: HADES

 

 

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce