Akademie věd posmrtně ocenila dílo matematika Františka Matúše
21. 08. 2019
Na Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR působil František Matúš téměř celý svůj profesní život. Nastoupil jako čtyřiadvacetiletý vědec v roce 1985 a pracoval zde až do své předčasné smrti v květnu loňského roku. Bylo mu 56 let.
In memoriam nyní získal čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách.Z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy AV ČR Jana Řídkého ji 21. srpna v prostorách ÚTIA převzali jeho manželka Jana a syn Vladislav.
„Patřil k prvním lidem, kteří aplikovali multidisciplinární přístup ve všem, co dělali,“ uvedla předsedkyně AV ČR. František (Fero) Matúš byl autorem zhruba sedmdesáti vědeckých publikací z různých oblastí matematiky. Jeho výzkumné zájmy byly velmi široké: týkaly se teorie informace, teorie pravděpodobnosti, statistiky, geometrie, algebry i kombinatorické optimalizace.
Entropické oblasti a využití v kryptografii
Od začátku své kariéry se Matúš zajímal o pravděpodobnostní, kombinatorické a algebraické metody v umělé inteligenci. Více než patnáct časopiseckých článků věnoval výzkumu struktur pravděpodobnostní podmíněné nezávislosti a jejím grafickým modelům, přičemž se jednalo o technicky obtížný matematický problém.
Při udílení medaile byla přítomna také Matúšova sestra Janka Petöczová
Proslulost v informačně-teoretické komunitě získal díky svým výsledkům o entropických oblastech, což je téma na hranici mezi teorií informace, teorií polymatroidů a krypotografií. Vyvinul techniku na odvozování neklasických informačně-teoretických nerovností založenou na myšlence adhese (slepování) polymatroidů. Jeho výzkum našel i praktické využití v kryptografii, kde umožnuje přesnější odhady. František Matúš měl i zahraniční zkušenosti, v 90. letech působil na univerzitě v Bielefeldu na základě Humboltova výzkumného stipendia.
„Fera Matúše jsem znala více než třicet let. Byl mimořádně chytrý a kritický ke své i cizí práci, zároveň však velmi skromný a statečný,“ dodala ředitelka Ústavu teorie informace a automatizace Jiřina Vejnarová.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem
Foto: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Přečtěte si také
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.