
Akademie věd podpořila v programu PRAK 12 projektů, mají aplikační potenciál
02. 09. 2024
Zařízení pro diagnostiku plazmatu, inovace environmentálních elektronových mikroskopů nebo inteligentní databáze české poezie pro školy a veřejnost. Takovými tématy se zabývají některé z dvanácti projektů, které Akademie věd ČR podpořila ve třetím kole Programu rozvoje aplikací a komercializace – PRAK. Jeho prostřednictvím urychluje Centrum transferu AV ČR využití výsledků vědy v praxi.
Kvalitnější projekty, a tedy i vyšší konkurence mezi žadateli. Tak lze popsat třetí výzvu PRAK. Nápady do ní přihlásilo 26 zájemců ze 13 pracovišť Akademie věd ČR. Podle externího konzultanta PRAK Petra Fimana nové kolo ukazuje, že se kvalita předkládaných přihlášek zvyšuje – a jak dodává vedoucí Centra transferu AV ČR Martin Smekal, především ve schopnostech předkladatelů popsat vědeckou podstatu záměru i možnosti komerčního uplatnění: „V tomto ohledu je podnětné, že více žadatelů uvažuje také o založení spin-off společnosti.“
Podle hodnotitelů vykazují podpořené projekty aplikační potenciál, a mohou tedy vytvářet komerční nebo jinak společensky relevantní přidanou hodnotu. „Náš program cílí na všechna pracoviště Akademie věd. Aktuálně se proto soustředíme na zapojení dalších týmů a motivujeme k účasti i ústavy, které dosud stály stranou. Peníze, které z PRAK získají, jim pomohou urychlit komercializaci jejich výsledků a vstup na trh,“ pokračuje Martin Smekal.
Podobně uvažuje také Petr Fiman: „Byl bych rád, kdyby se PRAK stal plnohodnotnou, předvídatelnou a opakující součástí motivačních nástrojů, které Akademie věd využívá na podporu uplatnění vědeckých poznatků.“
První v Česku
Akademie věd ČR se prostřednictvím PRAK stala první českou výzkumnou organizací s vlastním systémem, jenž podporuje vstup vědeckých výsledků na trh. Zařadila se tak po bok úspěšných zahraničních výzkumných organizací, které také mají svůj akcelerátor. Vybrané projekty doporučuje k podpoře Akademická rada AV ČR, instituce financuje program z vlastních zdrojů.
Vedoucí oddělení projektů transferu Michal Beluský doplňuje, že pracovištím nabízí CETAV zapracování zpětné vazby hodnotitelů do nového návrhu. Další, poupravené kolo PRAK se vypíše do konce roku.
Více informací o PRAK naleznete na Portálu transferu AV ČR.
Text: Luděk Svoboda a Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Bude nejkrásnější vědecký snímek váš? Zapojte se do soutěže Věda fotogenická
- Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.