
Akademické půlhodinky přinesou přednášky z biologie, historie či psychologie
08. 03. 2023
Co psychologové vyčtou z našich slov? Jak rostliny volají o pomoc? Jaká byla krutovláda ruského cara Ivana IV. Hrozného? To jsou některá z témat, která přináší nový, v pořadí šestnáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky. Ten společně již desátým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Jarní cyklus začíná 15. března a přednášky se konají každou středu v 16 hodin, a to nově v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
V cyklu se objevují témata, která informují o novinkách z výzkumné práce jihočeských vědců, ale i o aktuálním dění a regionálních tématech. Hned první přednáška například připomene 220. výročí od zřízení kněžského semináře a počátků filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích. Profesor Martin Weis z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v ní představí prvního českobudějovického biskupa Jan Prokopa Schaffgotsche a jeho další následovníky. V cyklu Akademických půlhodinek se návštěvníci mohou dále těšit na přednášky o tom, jak se imunitní systém vypořádává s parazity, nebo jak náš život ovlivňují všudypřítomné mikroorganismy.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 16. cyklu Akademických půlhodinek:
- 3. 2023 Martin Weis: Kněžský seminář a počátky filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích
- 3. 2023 Tomáš Korytář: Jak se tělo brání parazitům
- 3. 2023 Kateřina Pražáková: Ivan IV. Hrozný. Vláda zbrocená krví
- 4. 2023 Martin Volf: Jak rostliny volají o pomoc
- 4. 2023 Dalibor Kučera: Slova, která nás odhalí? Psychologická analýza textu v 21. století
- 4. 2023 Dana Elhotová: Mikrobiom, neviditelná a nepostradatelná součást sítě života
- 4. 2023 Jan Štefka: Příběhy černých pasažérů: globalizovaný svět a invazní druhy patogenů v Evropě
Anotace všech přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/6802-akademicke-pulhodinky-16-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
V cyklu se objevují témata, která informují o novinkách z výzkumné práce jihočeských vědců, ale i o aktuálním dění a regionálních tématech. Hned první přednáška například připomene 220. výročí od zřízení kněžského semináře a počátků filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích. Profesor Martin Weis z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v ní představí prvního českobudějovického biskupa Jan Prokopa Schaffgotsche a jeho další následovníky. V cyklu Akademických půlhodinek se návštěvníci mohou dále těšit na přednášky o tom, jak se imunitní systém vypořádává s parazity, nebo jak náš život ovlivňují všudypřítomné mikroorganismy.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 16. cyklu Akademických půlhodinek:
- 3. 2023 Martin Weis: Kněžský seminář a počátky filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích
- 3. 2023 Tomáš Korytář: Jak se tělo brání parazitům
- 3. 2023 Kateřina Pražáková: Ivan IV. Hrozný. Vláda zbrocená krví
- 4. 2023 Martin Volf: Jak rostliny volají o pomoc
- 4. 2023 Dalibor Kučera: Slova, která nás odhalí? Psychologická analýza textu v 21. století
- 4. 2023 Dana Elhotová: Mikrobiom, neviditelná a nepostradatelná součást sítě života
- 4. 2023 Jan Štefka: Příběhy černých pasažérů: globalizovaný svět a invazní druhy patogenů v Evropě
Anotace všech přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/6802-akademicke-pulhodinky-16-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.