Zahlavi

Áčko: o houbách, tělesných kuriozitách a umučení svaté Ludmily

15. 09. 2021

O houbaření lze s trochou nadsázky tvrdit, že je českým národním sportem. Ačkoli se plody lesa dají sbírat celoročně, během léta a brzkého podzimu hledání hub v mechu, trávě a mezi jehličím vrcholí. Houby jsou ale zajímavé nejen coby ingredience při vaření, vyznačují se unikátními vztahy s rostlinami a také skutečností, že dokážou absorbovat z půdy různé prvky, a to i nebezpečné kovy. Jak to dělají, jsme zjišťovali pro aktuální číslo časopisu A / Věda a výzkum.

Arzen, kadmium, stříbro nebo rtuť – jedovaté koncentrace kovů v houbách se stávají příčinou lehčích či těžších otrav. Příběhy z historie to dokládají. Vědci z Akademie věd ČR studují, jak houby vstřebávají v půdě obsažené molekuly kovů. Některé procesy zůstávají stále skryté, jisté však je, že důležitou roli hraje mycelium – spletitá síť houbových vláken. Stejná síť zprostředkovává i oboustranně výhodné partnerství hub s rostlinami, které před několika sty milionů let umožnilo vystoupit rostlinám z moře na souš. Čtěte na stranách 18 až 31.

Další výběr článků:

Jinakost ve světě normality – Tělesné odlišnosti přitahují pozornost. Nejen dnes, ale i v minulosti. „Na panovnických dvorech se objevovali ‚dvorní blázni‘, například liliputáni nebo mouřeníni. To je další forma vystavování jinakosti, která předchází tu moderní formu, tedy takzvané freak shows, kterým se v českých zemích říkalo anatomická muzea nebo přehlídky kuriozit,“ říká v rozhovoru Filip Herza z Etnologického ústavu AV ČR.

Zbourat nebo zachránit? – Naše země patřily mezi silně průmyslové již v dobách monarchie. Více než 150 let trvající industrializace u nás zanechala hmatatelné stopy. Podle odhadů se tu nachází přes 11 tisíc brownfieldů. Jsou tyto zanedbané chátrající ruiny příležitostí pro demoliční firmu, či pro investora? O tom, jak se v Česku nakládá s brownfieldy, jsme hovořili s Petrem Klusáčkem z Ústavu geoniky AV ČR.

Babička českého národa – Pro svou mučednickou smrt se stala významnou náboženskou a později i vlasteneckou ikonou, jednou ze světeckých postav „českého nebe“. Svatá Ludmila – babička svatého Václava i jeho bratra a vraha v jedné osobě, Boleslava – je symbolem dobroty, laskavosti a zbožnosti. Co ale víme o odvážné kněžně, od jejíž smrti letos uplynulo 1100 let? O své poznatky se s námi podělili vědci z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Pozor, vaše klíště je zavirované – Klíšťová encefalitida může být pro člověka fatální. Nemoci by mohlo nově zabránit odhalení nakaženého parazita v laboratoři a včasné podání protilátky, kterou vyvíjejí výzkumníci z Biologického centra AV ČR ve spolupráci s nobelistou Charlesem M. Ricem. Virolog Daniel Růžek nás provedl cestou nebezpečného patogenu z klíštěte do těla hostitele a vysvětlil, jak by lék proti chorobě v budoucnu mohl fungovat.

Pod sluncem je největší světlo – Před deseti lety jí takzvaní solární baroni pokazili pověst. Vědci ale fotovoltaiku i nadále považují za nadějný alternativní způsob, jak produkovat elektřinu. Místo na polích by tak modré panely s křemíkovými deskami mohly činit na střechách rodinných domů. Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR také přispěli k tomu, že evropské firmy vyrábějící panely mohou konkurovat asijským.

Centrum pro výzkum fotografie – Péče o desítky tisíc cenných historických fotografií i záchrana a zpřístupnění díla Josefa Sudka patří k hlavním úkolům výzkumného centra založeného při Ústavu dějin umění AV ČR. Zajímavé je totiž nejen to, co je na fotografiích zachyceno, nepopiratelnou historickou a uměleckou hodnotu mají samy snímky coby médium.

Všechna dosavadní čísla časopisu A / Věda a výzkum jsou k dispozici zdarma a online na webu Akademie věd ČR.

A / Věda a výzkum 3/2021
3/2021 (verze k listování)
3/2021 (verze ke stažení)

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce