
Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
13. 05. 2024
V pondělí 13. května 2024 zemřel ve věku 85 let významný český chemik a vědecká osobnost světového významu profesor Josef Michl. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, současně od roku 1991 do své smrti působil na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA.
Josef Michl (12. března 1939, Praha – 13. května 2024, Praha) byl výrazná osobnost světové chemie s nesmírně rozsáhlou oblastí profesních zájmů, v nichž dosáhl významných výsledků a mezinárodní proslulosti. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, věnoval se mimo jiné makromolekulární chemii, fotochemii, molekulární elektronice, výzkumu směřujícímu k vývoji efektivních solárních článků či tvorbě molekulárních „stavebnic“ umožňujících např. tvorbu nanorotorů a nanomotorů.
„Byl to jeden z několika skutečných géniů, které jsem měl čest potkat. Ovládal celou řadu světových jazyků, měl rozsáhlé znalosti dějin a kultury a hluboké pochopení přírodních věd. Věda, kterou dělal, byla nejen brilantní, ale taky krásná, hravá a vtipná. A vedle toho a nad tím to byl laskavý a velkorysý muž. Bude nám moc chybět,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.
„Odchod profesora Michla je velká ztráta – jak z profesního, tak i z lidského pohledu. O chemii a obecně o vědě věděl naprosto vše. Byla radost s ním diskutovat. V posledních dvaceti letech jsem za ním jezdil do Boulderu každoročně na měsíc, dnes už ne kvůli nedostatku výpočetní techniky, ale pro diskuze o práci a životě obecně. A to se často odehrávalo při konzumaci švestkového koláče, který miloval a který jsem mu u nich doma pekl,“ reagoval na zprávu o úmrtí Josefa Michla místopředseda Akademie věd ČR a jeho dlouholetý přítel a kolega Zdeněk Havlas.
Josef Michl vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK, na disertaci pracoval pod vedením kvantového chemika Rudolfa Zahradníka v Ústavu fyzikální chemie ČSAV. Doktorát obdržel v roce 1965, poté působil na univerzitách v Houstonu a v Austinu. Po krátkém návratu do vlasti odjel v roce 1968 na letní školu kvantové chemie do Norska, z níž se již po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nevrátil. Pracoval jako odborný asistent na univerzitě v Dánsku a posléze přesídlil do Spojených států, kde působil na Utažské univerzitě v Salt Lake City a Texaské univerzitě v Austinu. V roce 1991 zakotvil na Coloradské univerzitě v Boulderu, kde až do své smrti vedl vlastní výzkumnou skupinu. Od roku 2006 působil v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde v roce 2009 získal prestižní ERC Advanced grant.
V roce 1986 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických a dva roky poté členem Mezinárodní akademie kvantově-molekulárních věd, jíž v letech 2012–2018 předsedal. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti České republiky. V roce 1999 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd. Byl autorem více než 600 vědeckých prací, několika knih a patentů.
Josef Michl během své dlouhé a plodné kariéry obdržel mnoho prestižních českých a mezinárodních vědeckých ocenění, např. Cenu Alexandera von Humboldta (1980), Schrödingerovu medaili (1993), Hammondovu cenu (2015), Cenu Neuron za přínos světové vědě (2016), Medaili Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy (2019) a další. Obdržel také čestné doktoráty Georgetownské univerzity, Univerzity Pardubice a Masarykovy univerzity.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
Foto: Nadace Neuron
Přečtěte si také
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
- Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
- Držitelé Akademických prémií a Luminy quaeruntur prezentovali své výsledky
- Příběhy, otevřenost a odvaha patří mezi ingredience současné komunikace vědy
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.