
Zemřel Vladimír Vavřínek, mezinárodně uznávaný byzantolog
16. 08. 2024
Dne 14. srpna 2024 zemřel Vladimír Vavřínek (1930–2024), dlouholetý pracovník a zároveň i bývalý ředitel Slovanského ústavu AV ČR, mezinárodně uznávaný byzantolog a významný odborník na cyrilometodějské období.
Vladimír Vavřínek se narodil 5. srpna 1930 v Hradci Králové. Na pražské filozofické fakultě vystudoval obory historie a klasická filologie a následně pokračoval ve vědecké aspirantuře v Historickém ústavu ČSAV. V letech 1970–1994 byl Vladimír Vavřínek vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, kam byla po reorganizaci v roce 1963 převedena byzantologická sekce Slovanského ústavu.
Ve své odborné činnosti se Vladimír Vavřínek zaměřoval především na byzantsko-slovanské vztahy a zejména pak na dějiny Velké Moravy a význam cyrilometodějské misie. Důležité jsou také zásluhy Vladimíra Vavřínka o časopis Byzantinoslavica, jehož vedoucím redaktorem byl v letech 1990–2000, přičemž v redakci časopisu působil již od roku 1970.
Po roce 1989 se stal Vladimír Vavřínek klíčovou postavou v procesu obnovování samostatného Slovanského ústavu, který především díky jeho zásluhám získal právní subjektivitu k 1. lednu 1998. Vladimír Vavřínek poté vykonával funkci ředitele v letech 1998–2007.
Vladimír Vavřínek
Za svou odbornou činnost obdržel Vladimír Vavřínek mnohá tuzemská i mezinárodní ocenění, z nichž můžeme jmenovat oborovou medaili Josefa Dobrovského, udělenou předsedou AV ČR (2006), či udělení akademické hodnosti doctor honoris causa univerzitou v Šumenu za vědecký přínos k cyrilometodějským studiím (2011).
I po svém oficiálním odchodu na odpočinek v roce 2007 se jako emeritní vědecký pracovník nadále věnoval badatelské činnosti, jejímž vyvrcholením je monografie Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, která vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2013 a která se o deset let později dočkala i druhého, opraveného a doplněného vydání.
Český rozhlas Vltava natočil s Vladimírem Vavřínkem v roce 2020 u příležitosti jeho 90. narozenin rozhlasové vzpomínání, ve kterém líčí své badatelské osudy a které jsou důležitým svědectvím vědecké činnosti během složitého období českých dějin.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Slovanského ústavu AV ČR
Foto: Archiv Slovanského ústavu AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR
- Rekonstrukce budovy v Hybernské ulici pokračují podle plánu
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.