Zahlavi

Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku

01. 07. 2025

Sesuvy a další gravitační pohyby patří mezi nebezpečné přírodní jevy, které mohou ohrozit zájmy a majetek společnosti. A právě Valašsko patří mezi oblasti v České republice, kde se vyskytují nejčastěji. Zajímavosti o sesuvech nejen na Valašsku přibližuje nová výstava v Muzeu regionu Valašsko na zámku Vsetín.

Návštěvníci se zde seznámí s procesy vzniku sesuvů, s jejich typy a dopady na přírodu a poznají i příběhy lidí, kteří byli těmito jevy postiženi. K vidění je dokumentace jak historických, tak nedávných sesuvů, a nechybí ani interaktivní exponáty. Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) a bude otevřena do 17. srpna 2025.

Atraktivní součástí výstavy bude i ojedinělá komentovaná vycházka po tisíce let starém sesuvu v Malé Bystřici s geologem z ÚSMH RNDr. Ivo Baroněm. Uskuteční se za každého počasí v neděli 20. července 2025. Sraz účastníků je v 9:15 v turistickém přístřešku na parkovišti poblíž autobusové zastávky Malá Bystřice, revír. 

„Valašsko má relativně jednoduše představitelnou geologickou stavbu – střídají se zde vrstvy křehkých, propustných pískovců a nepropustných, plastických jílovců (tzv. flyšová souvrství). To ovšem vede ke značné náchylnosti území ke vzniku sesuvů. Většina sesuvů vzniká při nasycení podloží vodou po dlouhodobých deštích či po rychlém jarním tání. Voda naplní póry propustných pískovců a zároveň způsobí, že se jílovce změní v kluzké, plastické jíly, které fungují jako smykové plochy sesuvů,“ vysvětluje mechanismus jeden ze spoluautorů výstavy RNDr. Jan Klimeš z ÚSMH.   

„Téma sesuvů tady na Valašsku opravdu rezonuje. Po povodních v roce 1997 se v regionu aktivovalo více než tisíc sesuvů, z nichž některé zničily obydlí a infrastrukturu. Výstavou chceme lidem přinést co nejvíce informací o prostředí, ve kterém žijí a o tom, jaké případné nebezpečí hrozí jejich majetku,“ uvedl spoluautor výstavy a zástupce ředitele muzea RNDr. Lukáš Spitzer.

Mezi známé sesuvné lokality patří například svah u Jablůnky, Vaculov u Malé Bystřice nebo svah vrchu Kopec u Lidečka. Místa výskytu sesuvů jsou geology naštěstí dobře prozkoumána a tak svahy, které obyvatele ohrožovaly nejvíce, byly již z velké části zabezpečeny.

Sesuvy ale mají i tvořivou sílu. Na Valašsku dávají vzniknout jednak rozsedlinovým jeskyním (tzv. ďúrám), nebo jezerům, jejichž hráz vznikla právě sesuvem (například Jezerné). Ďúry jsou pro odborníky typickým příkladem pseudokrasových jeskyní. Některé z jeskyní jsou na frekventovaných místech, například jeskyně Cyrilka na Pustevnách, jiné jsou v turisticky nepřístupných oblastech, např. Kněhyňská jeskyně na svahu hory Kněhyně.

Výstava vznikla jako výstup jednoho z řešených témat Proměny zemského povrchu v rámci výzkumného programu Dynamická planeta země Strategie AV21. Autory jsou RNDr. Lukáš Spitzer, Ph.D., RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., RNDr. Ivo Baroň, Ph.D., RNDr. Miloš Briestenský, Ph.D, a kolektiv Muzea regionu Valašsko a externí spolupracovníci (Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jiří Suchánek).

Další informace na: Sesuvy nejen na Valašsku | Muzeum regionu Valašsko


Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. je pracoviště zaměřené na studium struktury a vlastností horninového prostředí, hornin, odvozených materiálů a speciálních kompozitních materiálů. Zkoumá přírodní i indukované jevy a procesy působící na chování, vývoj a stabilitu hornin v jejich přirozeném uložení v zemské kůře a širokou škálu anorganických a organických materiálů jak na místě, tak vytvořených v laboratorních podmínkách. Uplatňuje pokročilé monitorovací i laboratorní metody výzkumu s cílem formulovat vědecké poznatky a stanovit podmínky jejich využití v praxi.
www.irsm.cas.cz

Muzeum regionu Valašsko je příspěvkovou organizací Zlínského kraje, pod jehož správu spadá pětice objektů – zámek Vsetín, zámek Kinských ve Valašském Meziříčí, zámek Lešná u Valašského Meziříčí, kostel Nejsv. Trojice ve Valašském Meziříčí a Hvězdárna Vsetín. Profiluje se jako muzeum víceoborové v oblasti přírodních, technických a společenských věd. Hlavní náplní odborných oddělení je péče o svěřené sbírkové fondy, včetně akviziční, prezentační a publikační činnosti a realizace kulturně výchovných a vzdělávacích programů, a to i na poli environmentálního vzdělávání. Sběrnou oblastí je etnografický region Valašsko. Hvězdárna Vsetín se zabývá popularizací astronomie i přírodních věd obecně, a to nejen mezi školní mládeží ale i širokou veřejností.
www.muzeumvalassko.cz


Kontakt:

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D.
Email: klimes@irsm.cas.cz

Jiří Koňařík
Propagační pracovník Muzea regionu Valašsko
e-mail: konarik@muzeumvalassko.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce