Zahlavi

Vliv předčasných porodů a porodů císařským řezem na kvalitu mateřského mléka

25. 08. 2022

Mateřské mléko obsahuje ideální koktejl živin a biologicky aktivních látek, které jsou nezbytné pro rychlý růst a vývoj dítěte. Na kvalitu toho prvotního – mleziva – má negativní vliv předčasný porod nebo císařský řez. Popsali V nové studii vědci z Fyziologického ústavu AV ČR. Zjistili také, že v mateřském mléce jsou přítomné komplexní lipidy, které jsou štěpeny jedním z mléčných enzymů, čímž se uvolňují protizánětlivé látky. Mateřské mléko je tedy pro miminka nenahraditelným způsobem výživy i v případech nestandardních porodů.

Složení mléka je ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou například stravovací návyky matky, způsob porodu nebo délka těhotenství; důležitou otázkou neonatologické péče je právě optimální složení mléka pro nedonošené děti. „V první části naší studie jsme sledovali, jaký vliv má předčasný porod a/nebo porod císařským řezem na kvalitu prvotního mléka – mleziva. V období pěti let jsme nasbírali celkem 137 vzorků mléka od dárkyň z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze–Podolí. Matky nám poskytly jak vzorky mleziva, tak zralého mléka,“ říká Kristýna Brejchová z Fyziologického ústavu AV ČR.

Následná analýza složení ukázala, že oba typy nestandardního porodu mají mírně nepříznivý dopad na složení mleziva. V těchto případech neměla mléčná žláza matky dostatek času k zahájení tvorby plnohodnotného mléka. Nejpozději s odstupem čtyř týdnů tento negativní vliv mizí a zralé mateřské mléko se podobá svým složením mléku matek s přirozeným porodem v termínu. Studii publikoval časopis Food Chemistry.

Kromě srovnávání mateřského mléka u matek s fyziologickým porodem a císařským řezem v termínu a předčasným porodem se vědci soustředili také na lipidom mléka. „V našem dřívějším projektu z roku 2018 jsme v mlezivu obézních a štíhlých matek objevili speciální lipidy s protizánětlivými účinky. Tyto látky mohou být v lidském těle vázané na složitější molekuly zvané triacylglycerol estolidy, které v tukové tkáni slouží jako jejich zásobárna. Proto jsme se v druhé části naší studie zaměřili na tyto komplexní tuky a jejich přítomnost v mateřském mléce,“ vysvětluje Kristýna Brejchová

Ukázalo se, že jsou v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka nezávisle na typu porodu. Enzym karboxyl ester lipáza, který je součástí mateřského mléka, umí tyto složité molekuly štěpit, a uvolňovat tak látky s prospěšným účinkem na zdraví novorozence. Je tedy zřejmé, že mateřské mléko je pro miminko ideální stravou a kojení je nenahraditelným způsobem výživy i v případě, kdy porod neprobíhá ideálním způsobem.

Výzkum mimo jiné ukázal, že složení mateřského mléka ještě není zcela prostudováno a jsou v něm stále objevovány nové látky s prospěšným účinkem na lidské zdraví. „Do budoucna bychom se chtěli věnovat studiu procesů, kterými tyto bioaktivní lipidy v mléčné žláze vznikají,“ dodává Kristýna Brejchová.

Kontakt:

Mgr. Kristýna Brejchová, Ph.D.
oddělení Metabolismu bioaktivních lipidů
Fyziologický ústav AV ČR
kristyna.brejchova@fgu.cas.cz


Publikace:Brejchová, Kristýna – Palůchová, Veronika – Březinová, Marie – Čajka, Tomáš – Balas, Laurence – Durand, Thierry – Křížová, Marcela – Straňák, Zbyněk – Kuda, Ondřej: Triacylglycerols containing branched palmitic acid ester of hydroxystearic acid (PAHSA) are present in the breast milk and hydrolyzed by carboxyl ester lipase, Food Chemistry. 2022; 388(Sep 15)); 132983, IF = 9.231

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0308814622009451?via%3Dihu

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce