
Videomapping na budovu AV ČR připomněl českou cestu k demokracii
17. 11. 2019
Velkoplošným promítáním na budovu Akademie věd ČR vyvrcholil v sobotu 16. listopadu večer Týden vědy a techniky AV ČR. Videomapping provedl diváky v rychlém sledu klíčovými událostmi československých a českých dějin po roce 1945. Na projekce se přišly podívat před budovu AV ČR stovky lidí.
Už první projekci, která začala v 18 hodin, sledovalo na chodníku před Novou scénou Národního divadla a na přilehlé piazzetě velké množství lidí všech generací. Z oken kavárny Národního divadla ji pozorovala také předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová spolu s dalšími členy Akademické rady i s několika ministry vlády ČR a dalšími pozvanými hosty. Promítání se opakovalo ve smyčkách až do půl osmé večer.
Po úvodním představení projekční plochy se diváci ocitli ve střední Evropě uprostřed druhé světové války. Dramatické výjevy hořících budov a projíždění tanků přes krátkou úlevu přešly hned do událostí následné studené války. Tu ve videu komentoval někdejší britský premiér Winston Churchill slovy: „Napříč kontinentem se od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu spustila železná opona.“
Diváci se stali svědky nadějného pražského jara i jeho zničení sovětskými tanky, normalizačního bezčasí i probouzení občanské společnosti v Polsku a zboření Berlínské zdi v Německu. Vše pak vyvrcholilo scénami ze sametové revoluce a slovy prvního polistopadového prezidenta Václava Havla: „Svoboda a demokracie znamená přece spoluúčast, a tudíž spoluodpovědnost všech. Z naší země, budeme-li chtít, může už natrvalo vyzařovat láska, touha po porozumění, síla ducha a myšlenky.“
Záměrem celé projekce bylo poukázat na skutečnost, že pro společnost klíčové hodnoty jako demokracie, svoboda, pluralita, názorová otevřenost a tolerance nejsou samozřejmým a jednorázovým „darem“, ale spíše cestami a podobami, které se kontinuálně utvářejí. Celou projekci ukončila opět slova Václava Havla: „Nejsem jediný, kdo zapomíná…“
✌🇨🇿 Fotoreport z videomappingu na budovu Akademie věd ČR
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) 16. listopadu 2019
Promítáme ještě v 19:00 a 19:30. pic.twitter.com/dYtirKMb2V
Videomapping obsahově připravovali historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Týden vědy a techniky AV ČR se letos konal už po devatenácté. Skutečnost, že v tomto roce připadla akce přesně na dobu, kdy si připomínáme 30. výročí sametové revoluce, se odrazila i na jejím programu. Mottem festivalu bylo „Věda, svoboda, odpovědnost“. Program zahrnoval přednášky, workshopy, výstavy a další akce pro dospělé i děti.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott (koláž), Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Video: Studio OAT
Přečtěte si také
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.