Zahlavi

Videomapping na budovu AV ČR připomněl českou cestu k demokracii

17. 11. 2019

Velkoplošným promítáním na budovu Akademie věd ČR vyvrcholil v sobotu 16. listopadu večer Týden vědy a techniky AV ČR. Videomapping provedl diváky v rychlém sledu klíčovými událostmi československých a českých dějin po roce 1945. Na projekce se přišly podívat před budovu AV ČR stovky lidí.

Už první projekci, která začala v 18 hodin, sledovalo na chodníku před Novou scénou Národního divadla a na přilehlé piazzetě velké množství lidí všech generací. Z oken kavárny Národního divadla ji pozorovala také předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová spolu s dalšími členy Akademické rady i s několika ministry vlády ČR a dalšími pozvanými hosty. Promítání se opakovalo ve smyčkách až do půl osmé večer.

Po úvodním představení projekční plochy se diváci ocitli ve střední Evropě uprostřed druhé světové války. Dramatické výjevy hořících budov a projíždění tanků přes krátkou úlevu přešly hned do událostí následné studené války. Tu ve videu komentoval někdejší britský premiér Winston Churchill slovy: „Napříč kontinentem se od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu spustila železná opona.“

Diváci se stali svědky nadějného pražského jara i jeho zničení sovětskými tanky, normalizačního bezčasí i probouzení občanské společnosti v Polsku a zboření Berlínské zdi v Německu. Vše pak vyvrcholilo scénami ze sametové revoluce a slovy prvního polistopadového prezidenta Václava Havla: „Svoboda a demokracie znamená přece spoluúčast, a tudíž spoluodpovědnost všech. Z naší země, budeme-li chtít, může už natrvalo vyzařovat láska, touha po porozumění, síla ducha a myšlenky.“

Záměrem celé projekce bylo poukázat na skutečnost, že pro společnost klíčové hodnoty jako demokracie, svoboda, pluralita, názorová otevřenost a tolerance nejsou samozřejmým a jednorázovým „darem“, ale spíše cestami a podobami, které se kontinuálně utvářejí. Celou projekci ukončila opět slova Václava Havla: „Nejsem jediný, kdo zapomíná…“

Videomapping obsahově připravovali historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Týden vědy a techniky AV ČR se letos konal už po devatenácté. Skutečnost, že v tomto roce připadla akce přesně na dobu, kdy si připomínáme 30. výročí sametové revoluce, se odrazila i na jejím programu. Mottem festivalu bylo „Věda, svoboda, odpovědnost“. Program zahrnoval přednášky, workshopy, výstavy a další akce pro dospělé i děti.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott (koláž), Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Video: Studio OAT

2019_11_19_videomap_01

2019_11_19_videomap_01

2019_11_19_videomap_02

2019_11_19_videomap_02

2019_11_19_videomap_03

2019_11_19_videomap_03

2019_11_19_videomap_04

2019_11_19_videomap_04

2019_11_19_videomap_05

2019_11_19_videomap_05

2019_11_19_videomap_06

2019_11_19_videomap_06

2019_11_19_videomap_07

2019_11_19_videomap_07

2019_11_19_videomap_08

2019_11_19_videomap_08

2019_11_19_videomap_09

2019_11_19_videomap_09

2019_11_19_videomap_10

2019_11_19_videomap_10

2019_11_19_videomap_11

2019_11_19_videomap_11

2019_11_19_videomap_12

2019_11_19_videomap_12

2019_11_19_videomap_13

2019_11_19_videomap_13

2019_11_19_videomap_14

2019_11_19_videomap_14

2019_11_19_videomap_15

2019_11_19_videomap_15

2019_11_19_videomap_16

2019_11_19_videomap_16

2019_11_19_videomap_17

2019_11_19_videomap_17

2019_11_19_videomap_18

2019_11_19_videomap_18

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce