
Vědci z CzechGlobe vyvinuli první globální monitoring dopadů sucha
25. 11. 2025
Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu https://terradrought.eu/ (a americkém protějšku http://terradrought.unl.edu/ ) najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí. Systém monitoringu je založený na permanentní analýze mediálních výstupů ve 14 světových jazycích, který provádí tým našich spolupracovníků z řad studentů brněnských univerzit.
Celý projekt koordinuje tým, který již od roku 2011 zajišťuje projekt Intersucho a který monitoruje sucho v Česku a ve střední Evropě. Vědci před několika lety také společně s platformou Windy.com spustili globální monitoring aktuální půdní vlhkosti a její předpověď. „Nicméně anomálie půdní vlhkosti ještě neznamená, že sucho působí nějaké problémy. Z našich analýz ovšem vyplývá, že sucho je stále rostoucí problém a naším cílem je zprostředkovat aktuální informaci o jeho dopadech kdekoliv na světě,“ říká vedoucí týmu a bioklimatolog Miroslav Trnka.
Tým deseti lidí v předchozích třech letech sbíral a analyzoval zprávy, které se týkaly dopadů sucha, a to v angličtině a částečně také ve francouzštině a španělštině. Jednalo se o zprávy z internetových verzí tištěných médií, z internetových zpravodajských webů, z televizí a rádií. Za tři roky se jednalo zhruba o 8 000 mediálních výstupů, které byly vytříděné geograficky a podle toho, na jaký sektor mělo sucho vliv – na zemědělství, na zásobování pitnou vodou, na vznik požárů či na dopravu.
„Na základě těchto zpráv jsme vytvořili velký textový model a s pomocí AI nyní dokážeme velmi spolehlivě vyhledávat informace o suchu ve 14 jazycích. Tím se dostáváme k daleko většímu množství zpráv, na jejichž zpracování bychom jinak potřebovali desítky dalších spolupracovníků,“ dodává Trnka. Ti současní proto zejména dohlíží na to, zda AI přiřazuje zprávy tam, kam má, ale také pomáhají vylepšovat celý systém.
Permanentní sledování umožňuje kontinuálně sledovat vývoj sucha v různých regionech a stupňující se dopady v případě, že se sucho prohlubuje. „Do budoucna budeme schopni dopady i předpovídat,“ říká Trnka. Projekt má pomoci těm zemím, které žádný monitorovací systém nemají. Může například posloužit ke včasnému směřování humanitární pomoci. Současně ale také doplňuje národní sledovací systémy v těch zemích, které sucho monitorují. „Naše data jim umožní události vidět a vnímat v globálním kontextu," říká Trnka.
Sucho v globálním měřítku významně ovlivňuje zemědělskou produkci a dostupnost základních komodit, jako je pšenice či kukuřice, ale také ovlivňuje dopravu. V případě významného poklesu průtoků velkých řek kolabuje říční nákladní doprava, na které je závislá značná část průmyslu a exportu. „Takové informace se mohou hodit nejen komoditním analytikům, ale pomohou třeba v plánování importních a exportních tras českých podniků,“ doplňuje Trnka.
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
trnka.m@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Motýl je značkou nové biotechnologické firmy Taveren Therapeutics
- Nenápadné borelie: vědci popsali první okamžiky infekce lymské boreliózy
- Světové prvenství české vědy: stárnutí vajíček lze zvrátit
- Mezinárodní soutěž Dream Chemistry Award poprvé v historii vyhrál Čech
- Vědci objasnili, jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy
- V Praze začíná mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
- Matka předává rytmické metabolické signály mozku plodu
- Umělá inteligence rozpozná parazitické vejce lépe než průměrný ornitolog
- Jeden název, sedm druhů: vědci odhalili chyby v určení hub ze světových sbírek
- Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.