
Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub
04. 09. 2025
Díky spolupráci odborných a amatérských mykologů se podařilo potvrdit výskyt 39 druhů lošákovitých hub v Česku, včetně několika nově popsaných nebo vědě dosud neznámých druhů. První komplexní genetický seznam těchto nápadných a často ohrožených hub, který nemá ve světě obdoby, přináší vědecký článek v časopise Czech Mycology.
Lošákovité houby nelze přehlédnout – mají velké plodnice a zespodu ostny místo obvyklých lupenů či rourek. Na místě vydrží týdny a jsou citlivé na znečištění prostředí.
„Jsou tzv. ‚deštníkovými druhy‘ – ukazují přírodně cenná stanoviště a jejich výskyt je důležitým signálem pro ochranu přírody. Některé jsou sbírány jako jedlé, ale mnohé druhy jsou zařazeny na červený seznam ohrožených druhů,“ říká Jan Borovička, mykolog z Geologického ústavu AV ČR.
Když se vědci spojí s nadšenci
Článek vznikl díky programu Strategie AV21 Mycolife – svět hub, který umožňuje amatérským mykologům i vědcům bez přístupu k molekulárním laboratořím studovat houby pomocí analýz DNA. Právě zahrnutí finančně náročných genetických metod zásadně zvyšuje vědeckou hodnotu výsledků.
„Studium lošáků propojuje občanskou vědu a školství s profesionálním výzkumem s konečným cílem zvýšit kvalitu a mezinárodní dopad české mykologie. V projektu Strategie AV21 ročně sekvenujeme stovky položek dodaných mykology z celé republiky,“ říká Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), který byl zodpovědný za molekulárněgenetickou část studie.
Na seznamu lošákovitých hub z Česka spolupracovali také „nevědci“. Tým autorů zahrnuje amatérského mykologa Jiřího Součka (první autor práce) a středoškolského studenta Pavla Formana. Ten na projektu pracoval ve své Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v MBÚ AV ČR. S prací „Rozšíření a příbuznost českých lošákovitých hub“ vyhrál v roce 2024 zlatou medaili na prestižní mezinárodní soutěži projektů středoškolských studentů International Conference of Young Scientists v Turecku.
Výsledkem spolupráce vědců a nadšenců je aktualizovaný seznam druhů rodů hrbolatka – Boletopsis, lošákovec – Hydnellum, bělozub a lošáček – Phellodon a lošák – Sarcodon, které se vyskytují na území České republiky. Studie zároveň zveřejňuje nové poznatky o ekologii těchto druhů, jejich rozšíření a ohrožení.
Studium lošákovitých hub ukazuje, jak může spolupráce mezi vědci, amatérskými mykology a studenty přinést světově unikátní výsledky. Díky projektu Strategie AV21 se daří nejen chránit vzácné druhy, ale také rozvíjet českou mykologii na mezinárodní úrovni.
Kontakt:
doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D., mkolarik@biomed.cas.cz, MBÚ AV ČR
RNDr. Jan Borovička, Ph.D., borovicka@gli.cas.cz, Geologický ústav AV ČR
RNDr. Jan Holec, P.D., jan.holec@nm.cz, Národní muzeum
Jiří Souček, NO-X@seznam.cz
Mgr. Petr Hrouda, Ph.D., 2736@muni.cz, Masarykova univerzita
Publikace:
Souček J., Holec J., Borovička J., Dvořák D., Forman P., Hrouda P., Kolařík M. (2025) A DNA-based checklist of the stipitate hydnoids (Bankeraceae s.l.) of Czechia. Czech Mycology, 77(1): 37–88.
Přečtěte si také
- Velké ryby nabízí i Lipno, ukazuje výzkum
- Pět medailí AV ČR si odnesou vědci z Akademie i Univerzity Karlovy
- Videomapping i pestrý podzimní program v Průhonickém parku
- Nový mikroskopický postup otevírá cestu k šetrnějším hnojivům i biomateriálům
- Na severním Plzeňsku Keltové leccos poztráceli, ukazuje výstava
- Český systém finanční podpory vysokoškoláků: slabý, děravý, zastaralý
- Do Festivalu vědy & techniky se zapojí také 13 pracovišť Akademie věd ČR
- Zoo Praha a Akademie věd ČR spojují síly k záchraně ohrožených savců
- Třetina české veřejnosti vnímá filozofii pozitivně, ukazuje unikátní výzkum
- Česká data a výpočty pomohly k nalezení meteoritů ze 24. července v Polsku
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.