
Věda ve službách veřejnosti. Dekádu výzkumů ukáže nová výstava
01. 10. 2025
Nové zdroje energie, dostatek jídla pro rostoucí počet lidí nebo porozumění světu, který se rychle mění. Některé z aktuálních výzev, jimž lidstvo čelí a na něž reaguje i Akademie věd ČR díky programu Strategie AV21. Výsledky mezioborových výzkumů představí interaktivní výstava s názvem Věda ve službách veřejnosti. Začíná 1. října v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR na Národní v Praze a potrvá do 16. listopadu 2025.
Jaké jsou možnosti vodíku v energetice? Jak pratuři a chrobáci obnovují zničenou krajinu? A proč je zásadní vnímat města jako laboratoře změn? Odpovědi nejen na tyto otázky přináší výstava Věda ve službách veřejnosti. Jejím hlavním cílem je vtáhnout návštěvníky do světa vědy a do konkrétních výsledků desetiletí vědeckého bádání v projektu Strategie Akademie věd pro 21. století (Strategie AV21 nebo SAV21).
„Klíčovým prvkem Strategie AV21 je mezioborová spolupráce – jak mezi pracovišti Akademie věd ČR, tak s dalšími institucemi. Jen díky ní můžou vědci komplexně reagovat na aktuální společenské a environmentální výzvy a naplňovat tak motto Strategie AV21 Špičkový výzkum ve veřejném zájmu,“ přibližuje Jiří Plešek, člen Akademické rady AV ČR, který celý projekt koordinuje.
Lidé na výstavě mimo jiné nahlédnou do tokamaku – zařízení jaderné fúze, projdou se podzemím Pražského hradu, budou sledovat proměnu zničené milovické krajiny v životem kypící rezervaci aj. Celý prostor propojují videa, interaktivní prvky, exponáty i „kukátka“ pro pohled do dalších vědeckých světů.
Konkrétní věda ve službách veřejnosti
Výstava ukazuje konkrétní výsledky ze třech vybraných programů: Udržitelná energetika, Záchrana a obnova krajiny a Město jako laboratoř změny. Nechybí ani představení dalších programů a také prostor pro návštěvníky, aby zapsali své myšlenky či podněty.
Expozici tvoří pět zón. Úvodem návštěvníky provedou tři avataři, kteří představí myšlenku Strategie AV21, nabídnou mozaiku vědeckých výsledků a vyšlou lidi dále.
Energie: budoucnost patří udržitelnosti
Dynamický zážitek nabídne zóna udržitelné energetiky, kde se lidé prostřednictvím interaktivní prezentace seznámí s tématy, jako je skladování energie do baterií, vodíkové technologie, obnovitelné zdroje energie nebo termojaderná fúze.
„Od svého počátku byla naše civilizace ovlivňována dostupností energie a obzvláště dnes je na ní takřka životně závislá. V naší expozici chceme ukázat, jak komplexní problematikou současná energetika je, a to nejenom z technického, ale i společenského a ekonomického hlediska. Představujeme nejnovější poznatky a zároveň osvětlujeme vliv transformace energetiky na společnost. Návštěvníky určitě zaujme i unikátní pohled do nitra fúzního reaktoru, který se může stát významným zdrojem energie v budoucnosti,“ říká Miroslav Chomát, koordinátor programu SAV21 Udržitelná energetika.
Krajina: jak využívat, ale neškodit
Druhá zóna přenese návštěvníky do bývalého vojenského prostoru Milovice. Při projekci můžou sledovat historii, současnost a budoucnost tohoto místa, které naprosto změnili velcí kopytníci.
„Krajině, kterou jsme lidskou činností zdevastovali, dlužíme obnovu. Milovice jsou krásným příkladem, že to jde. Neukazujeme ale jenom je – lidé nahlédnou hlouběji do procesu obnovy krajiny a důležitosti její ochrany, včetně významu pro místní ekosystémy a jejich obyvatele. Uvidí také exponáty, jako třeba zubří trus,“ říká Jan Frouz, koordinátor programu SAV21 Záchrana a obnova krajiny.
Města: centra života a pokroku
Centrem třetí zóny bude velkoformátová mapa města doplněná interaktivními obrazovkami, jejichž prostřednictvím se lidé seznámí s klíčovými aspekty městského života.
„Cílem je ukázat, že ve městech lze sledovat provázanost ekonomických, klimatických či politických procesů a z jejich historických případů i mezioborových analýz vyvodit leccos pro současné rozhodování, jež má přímý vliv na kvalitu života obyvatel,“ přibližuje Adéla Gjuričová, koordinátorka programu SAV21 Město jako laboratoř změny.
Návštěvníci můžou zhlédnout dokumentární film o odolnosti měst v minulosti, objevit, co ovlivňuje teplotu při vlnách horka nebo jak se modeluje šíření znečištění v experimentálním tunelu.
Laboratoř myšlenek
Závěr výstavy patří návštěvníkům. Své dojmy a myšlenky můžou zapsat přímo na expoziční stěnu. K dispozici budou také otázky, na které lze odpovídat.
Výstava Věda ve službách veřejnosti je otevřena od 1. října do 16. listopadu v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR v Praze 1 každý všední den od 10:00 do 18:00. Ve dnech 8. až 16. 11. 2025 je výjimečně přístupná i o víkendech. Vstup je zdarma.
Kontakt:
Petra Lukáčová
Divize vnějších vztahů
Středisko společných činností SAV ČR
lukacova@ssc.cas.cz
Přečtěte si také
- Rodinná politika a porodnost ve volebních programech stran a hnutí
- Přístroj SELINA míří do laboratoře NASA
- Dostupné bydlení ve volebních programech stran a hnutí
- Emisní povolenky: návrh mechanismu bránícímu neúnosnému nárůstu cen
- Třináct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"
- Češi a Korejci hledají mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek z rostlin
- Noc vědců v ČB: alchymistické pokusy, zlato i vesmírná naleziště diamantů
- Podpora nadaných žáků ve volebních programech stran a hnutí
- Matematika může pomoci s předvídáním sopečných erupcí
- Jaké další reformy vyžaduje důchodový systém?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.