Zahlavi

V srdci Afriky sdílejí lidé, psi a primáti stejné parazity

18. 05. 2026

Paraziti se mezi lidmi, psy a volně žijícími primáty přenášejí častěji, než se dosud myslelo. Výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity ukazuje, že v tropických lesích Středoafrické republiky sdílejí lidé a zvířata stejné typy infekcí. Studie publikovaná v časopise Emerging Infectious Diseases obsahuje důležité informace pro prevenci onemocnění v oblastech, kde se lidé a zvířata denně potkávají.

Výzkumníci analyzovali vzorky trusu lidí, psů a několika druhů primátů z chráněné oblasti Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice. Pomocí moderních molekulárních metod zkoumali genetické varianty parazitických hlístic rodu Strongyloides, což jsou půdou přenášení parazité a podle odhadů je jimi infikováno více než 600 milionů lidí po celém světě.

Parazit byl v této oblasti zjištěn u 76 % testovaných lidí, 60 % psů a 59 % goril. Analýza zároveň odhalila, že některé genetické varianty se objevují u různých hostitelů současně, což potvrzuje úzké propojení nejen mezi lidmi, ale i mezi lidmi a zvířaty.

„Zjistili jsme, že některé haplotypy parazitů se vyskytují současně u lidí, psů i primátů. To dokazuje, jak propojené jsou infekční cykly v prostředí, kde lidé a divoká zvířata žijí v každodenním kontaktu,“ vysvětluje Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR), spoluautorka studie.

Sdílené infekce mezi lidmi a psy

Zvlášť výrazné bylo sdílení parazitů mezi lidmi a psy. V afrických vesnicích se psi běžně pohybují volně mezi lidskými sídly a okolním lesem a mohou tak infekce přenášet oběma směry. Do studie byli zahrnuti i lovečtí psi, kteří se pravidelně dostávají přímo do prostředí obývaného primáty.

„Naše výsledky ukazují, že psi mohou hrát roli důležitých hostitelů a přispívat k cirkulaci těchto parazitů v lidské populaci. U háďátka střevního (Strongyloides stercoralis) je sdílení s člověkem dobře známé. My jsme však u psů identifikovali i jiný druh – S. fuelleborni, který je primárně parazitem primátů a u lidí se vyskytuje pouze v oblastech, kde dochází k jejich kontaktu s primáty. U psů dosud popsán nebyl,“ říká Eva Nosková z ÚBO AV ČR.

Paraziti rodu Strongyloides patří mezi patogeny, jejichž kontrolu Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za prioritní. Výzkum však naznačuje, že jejich potlačení je velmi obtížné. Paraziti mají složité životní cykly zahrnující více hostitelů a částečně se vyvíjejí v půdě. To znamená, že i po léčbě se lidé mohou snadno znovu nakazit.

„V takových ekosystémech nestačí řešit infekci pouze u lidí. Je nutné uvažovat komplexně o vztazích mezi člověkem, zvířaty a prostředím – tedy podle principu One Health,“ doplňuje Barbora Pafčo.

Studie tak zdůrazňuje, že pro pochopení šíření parazitárních infekcí nestačí sledovat pouze lidskou populaci. Klíčové je zkoumat celé ekosystémy a propojení mezi jejich jednotlivými složkami.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.3201/eid3203.250526

Kontakt:

Mgr. Barbora Pafčo, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR
pafco@ivb.cz

TZ UBO_psi patogeny_01
Studie vznikala v chráněné oblasti Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice v letech 2016–2022, tedy v místě známém habituací goril nížinných (Gorilla gorilla gorilla) na přítomnost člověka a zároveň domově tradičních komunit lovců a sběračů BaAka, které žijí v úzkém kontaktu s volně žijícími zvířaty.
FOTO: Barbora Pafčo

                                                    

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce