
Ústav molekulární genetiky AV ČR oslavil 60 let od založení
03. 06. 2022
Ve čtvrtek 26. a pátek 27. května 2022 oslavil Ústav molekulární genetiky AV ČR 60 let od svého vzniku. Oslavy výročí byly spojeny s dvoudenní výroční konferencí a doprovodným programem.
Historie Ústavu molekulární genetiky AV ČR (ÚMG) se odvíjí od Oddělení experimentální biologie a genetiky Biologického ústavu ČSAV, jehož vedoucím byl od roku 1953 Milan Hašek, spoluobjevitel imunologické tolerance. V roce 1962 byl založen Ústav experimentální biologie a genetiky ČSAV (ÚEBG), jehož ředitelem byl až do roku 1970 právě Milan Hašek.
V roce 1976 byl ÚEBG spojen s několika biochemickými laboratořemi ÚOCHB a přejmenován na Ústav molekulární genetiky ČSAV (ÚMG). Ředitelem ÚMG se stal Josef Říman (pozdější dlouholetý předseda ČSAV) a zůstal jím do roku 1991. Od té doby se hlavním tématem ústavu stala molekulární biologie, avšak pokračovaly i dřívější tradiční směry (imunogenetika, retrovirologie, nádorová imunologie), které však také stále více přecházely na molekulární úroveň. Mezi výraznými úspěchy z jinak obtížných 70. a 80. let lze uvést např. spoluobjevení reverzní transkriptázy (Josef Říman), objev virogenie (Jan Svoboda) či sekvenování jednoho z prvních virových genomů (Václav Pačes).
Po roce 1989 pokračoval na ústavu trend posilování molekulárně biologických přístupů k řešení tradičních i nově zaváděných problematik. Ředitelem byl Jan Svoboda (1991-1999) a poté Václav Pačes (1999-2005). V roce 2004 se začala v krčském areálu AV stavět nová budova ústavu, ve které se po dokončení počátkem roku 2007 (konečně poprvé v historii) shromáždila velká většina pracovníků ÚMG. Po zvolení V. Pačese předsedou Akademie věd České republiky se v roce 2005 stal ředitelem Václav Hořejší.
V roce 2015 byla ve Vestci dokončena a kompletně vybavena budova centra BIOCEV, ve které od roku 2016 sídlí několik výzkumných skupin ÚMG a národní výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku. Ve stejné době začaly pracovat další dvě výzkumné infrastruktury, CZ-OPENSCREEN a CZECH BIOIMAGING, které hostují v krčské části ÚMG. V květnu 2017 se stal ředitelem Petr Dráber. V té době ústav zahrnoval centrální část v krčském areálu a tři detašovaná pracoviště, ve Vestci (v rámci projektu BIOCEV), v Praze - Dejvicích a v Kolči.
Oslava 60. výročí vzniku ústavu spojená s prezentací aktuálních výsledků výzkumných skupin ÚMG kulminovala přednáškou Václava Pačese o historii a vývoji Akademie věd a ÚMG. V souvislosti s významným životním jubileem V. Pačese a na počest jeho působení v čele ÚMG a Akademie věd ČR byl vedle hlavní budovy ÚMG zasazen nový strom. Na všechny zaměstnance ÚMG na závěr čekalo malé překvapení ve formě dárkového hrníčku s tematickou grafikou k 60. výročí.
Více informací a kompletní fotogalerie:
https://www.img.cas.cz/2022/06/44085-ustav-molekularni-genetiky-av-cr-oslavil-60-let-od-zalozeni/
Martin Jakubec, Ph.D. Koordinátor PR |
+420 721 142 524 |
m.jakubec@img.cas.cz |
Přečtěte si také
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
- Fotokatalýza pomůže vyčistit odpadní vody od antibiotik
- Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu
- Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny
- O víkendu foťte živočichy i rostliny ve městě!
- Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.