Zahlavi

Třetina české veřejnosti vnímá filozofii pozitivně, ukazuje unikátní výzkum

27. 08. 2025

Co je a není podle laiků filozofie, kdo se může označovat za filozofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti? Na tyto otázky hledal odpovědi reprezentativní výzkum Filozofie a česká veřejnost, který v loňském roce uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Cílem bylo – na rozdíl od dosavadních sond – získat detailní data o tom, jak filozofii vnímají lidé mimo akademické prostředí.

Co je filozofie

Výzkum ukázal, že lidé chápou filozofii spíše selektivně. Nejčastěji ji spojují s otázkami života, smrti, bytí a mezilidských vztahů. Méně ji vnímají jako technické vymezování či řešení konkrétních problémů. Až 40 % respondentů přiznalo, že vlastně neví, co si pod pojmem filozofie představit.

Většina Čechů a Češek však považuje filozofii za akademickou disciplínu, která nabízí nové úhly pohledu při formulování problémů. Často je vnímána také jako nástroj kritického myšlení či soubor rad pro šťastnější život. Blízká je zejména humanitním a společenským vědám, případně náboženství, spiritualitě, seberozvoji a umění. Naopak vzdálenější je podle veřejnosti přírodním a formálním vědám.

Na pomyslné škále postojů k filozofii se objevují „formální příznivci“ (29 %), „aktivní nadšenci“ (18 %), „spirituální příznivci“ (17 %) a „pragmatičtí skeptici“ (8 %). Přibližně třetina populace zůstává neutrální a pouze 7 % je naladěno spíše negativně. Zajímavý je rozdíl v důrazech: muži vnímají filozofii více jako nástroj kritického myšlení, zatímco ženy akcentují její seberozvojový potenciál.

Kdo je filozof/filozofka

Za filozofa či filozofku je nejčastěji považován člověk s vysokoškolským vzděláním v oboru. V očích poloviny respondentů by se měl ve veřejném prostoru chovat obdobně jako odborníci z jiných profesí – tedy nabízet expertní pohled na konkrétní otázky.

Role filozofie ve společnosti

Výzkum zároveň ukázal, že společenská role filozofie není vnímána jednotně. Více než polovina veřejnosti ji chápe jako rádcovství – způsob, jak porozumět světu a pomáhat lidem hledat životní smysl. Méně často se objevuje pohled na filozofii jako kritickou disciplínu, která upozorňuje na problémy společnosti.

Podle 30 % dotázaných by filozofie měla být součástí středoškolských osnov, 28 % by ji dokonce zařadilo už do základního vzdělávání.

Když to vidím, tak to poznám

V závěrečné části byli účastníci vyzváni, aby posoudili šest krátkých ukázek textů bez znalosti autorů či oborového kontextu. Jako nejvíce „filozofické“ označili pasáže z Heideggerova Bytí a čas a Hesseho Siddhárthy, těsně následované Čtyřmi dohodami M. Á. Ruize. Naopak texty z analytické filozofie, logiky a filozofie vědy byly hodnoceny spíše jako nefilozofické. Ukazuje se tak, že česká veřejnost identifikuje filozofii intuitivně, ale konzistentně bez ohledu na své postoje k ní.

Celkově lze říci, že očekávání veřejnosti od filozofie spojuje nárok na odbornou kompetenci a kvalitu výuky s požadavkem na přístupnost a srozumitelnost. Na odbornících je ukazovat, kde a jak může být filozofie prakticky užitečná. Výzkum podpořil program Odolná společnost Strategie AV21.

VÝSLEDKY VÝZKUMU KE STAŽENÍ


O výzkumu

AUTOŘI VÝZKUMU: Vít Gvoždiak, Martin Zach (Filosofický ústav AV ČR)
SPOLUPRÁCE: Tereza Klegr (Filosofický ústav AV ČR)
VÝZKUM PROVEDLA: Agentura Focus
ANALÝZA DAT: Agentura Focus a Martina Königová

Kontakt pro média:

Jana Říhová
Filosofický ústav AV ČR
rihova@flu.cas.cz
+420 725 761 147

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce