Zahlavi

Sociologický ústav AV ČR oslaví 60 let svého vzniku

15. 10. 2025

Při příležitosti 60. výročí založení Sociologického ústavu AV ČR (SOÚ AV ČR) proběhne v pondělí 20. října od 17:30 v pražském Café Louvre moderovaná debata šestice sociálních vědkyň a vědců. Diskutující se zaměří na roli sociologie v české společnosti a na téma sociologického výzkumu v praxi.

Česká sociologie se v našem intelektuálním prostředí může pochlubit téměř stopadesátiletou tradicí. Její historický vliv na reálnou politiku a společnost je nesporný – stačí připomenout první dva prezidenty T. G. Masaryka a Edvarda Beneše, kteří byli zároveň profesory sociologie. Když ve čtyřicátých letech americký sociolog Howard Becker píše, že „nikde není země stejné velikosti, jež by se mohla pochlubiti tak význačným počtem současných sociologů nebo takovým rozsahem a intensitou sociologické činnosti“, má na mysli právě tehdejší Československo. Přestože obor později prošel úpadkem a pronásledováním, obnova v šedesátých letech a přečkání období normalizace vedly po listopadu 1989 k jeho opětovnému rozvoji.[1]

Je však v české veřejné debatě sociologie dostatečně slyšet i dnes, kdy si musí vydobýt pozornost v každodenní, historicky bezprecedentní informační smršti? Dokáže stále nastolovat důležitá témata a dlouhodobě ovlivňovat českou společnost, nebo se jejích problémů spíše straní? Můžeme se také ptát, jestli je ve svém snažení skutečně česká, nebo se nechá až příliš ovlivňovat zahraničními sociologickými trendy. Jaký by měl být program české sociologie v následující dekádě? Jaké fenomény a výzvy před ní stojí?

Česká sociologická debata si klade za cíl tyto otázky dále rozvinout a zaměřit se i na současnou praxi a limity sociologického výzkumu. V moderním prostoru Galerie Louvre v pražském Café Louvre (Národní 22, Praha 1) se budou pohledy na to, kam došla česká sociologie, prolínat jako v kaleidoskopu – pestré, různorodé a proměnlivé, a přesto skládající dohromady celistvý obraz. Napovídá tomu i výběr diskutujících, kterými budou socioložka Kristýna Bašná (vedoucí oddělení hodnot a politiky SOÚ AV ČR, zaměřuje se na korupci, správu věcí veřejných a fungování sociálního státu), sociolog Ivan Gabal (jeden ze zakladatelů Občanského fóra a zakladatel odboru analýz a  plánování prezidenta ČSFR V. Havla, věnuje se aplikované sociologii a jejímu využití ve správních a politických rozhodovacích procesech), socioložka Dana Hamplová (vedoucí oddělení sociální stratifikace SOÚ AV ČR, zaměřuje se na témata rodiny, kvality života, zdraví, sociálních nerovností a náboženství), sociální geograf Tomáš Kostelecký (bývalý ředitel SOÚ AV ČR, současný člen Akademické rady AV ČR, soustřeďuje se na sociálně-prostorové nerovnosti a vliv geografických faktorů na společnost), sociolog Matouš Pilnáček (vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění, věnuje se krizi expertního vědění, víře v konspirační teorie, politické polarizaci a metodologii sociálněvědního výzkumu) a antropoložka Lucie Trlifajová (spoluautorka výpočtu minimální důstojné mzdy pro ČR, působí na FSV UK, zaměřuje se na problematiku chudoby a sociálních nerovností, prekarizace, bydlení, dluhů, na systémy sociální ochrany a občanství). Večerem bude provázet sociolog a nakladatel Jiří Ryba.

Další informace:
www.soc.cas.cz/cz/akce/projekce-a-diskuse/ceska-sociologicka-debata

Kontakt:

PhDr. Filip Lachmann
tiskové oddělení 
Sociologický ústav AV ČR
+420 210 310 596
tiskove@soc.cas.cz


[1] Zdeněk R. Nešpor: Encyklopedie v dějinách české sociologie (rozšířená verze, 2018). Dostupné online: https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/images/b/b1/Encyklopedie_v_dejinach_ces_sgie_Nespor_2018.pdf.

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce