Rostliny na hranici přežití – nová výstava v Průhonickém parku
16. 09. 2022
V jakých nadmořských výškách jsou ještě rostliny schopny přežít? V Ladaku, v severozápadním Himálaji, až v 6 100 m n. m. Vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR v Ladaku dlouhodobě studují rozšíření rostlin, jejich adaptace na extrémní podmínky prostředí a schopnost se vypořádat s oteplováním naší planety. Rostliny i samotný výzkum přibližuje výstava fotografií v Galerii Natura v průhonickém zámku, která bude otevřena do 6. listopadu, každý den v otevírací době Průhonického parku.
Ladak, horská krajina výjimečné krásy v severozápadním Himálaji, je nejméně osídlenou oblastí Indie, která fascinuje rostoucí počet návštěvníků svými náboženskými a kulturními poklady. Je ale také místem jedinečného přírodního dědictví. V Ladaku je známo celkem asi 1250 druhů cévnatých rostlin. Počet se zdá být překvapivě nízký ve srovnání například s Českou republikou, která má o něco menší rozlohu, ale asi čtyřikrát více druhů rostlin. Nízká druhová bohatost zjevně souvisí s obecně nepříznivým, chladným, suchým prostředím ve vysokých nadmořských výškách.
„Jedinečnost ladacké flóry tak nespočívá v počtu druhů, ale v přizpůsobení k extrémním podmínkám – rostliny mají různé anatomické, fyziologické a ekologické adaptace, které jim umožňují přežívat v nadmořské výšce až do 6 100 m n. m.,“ říká Jiří Doležal z Oddělení funkční ekologie, který se na výzkumu v Ladaku podílí.
Vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR studují rostliny v Ladaku už od roku 1997. Prozkoumali rozšíření druhů v oblasti, popsali některé nové druhy a v současnosti studují zejména adaptace rostlin na extrémní podmínky prostředí a jejich schopnost se vypořádat s oteplováním naší planety. Ladak představuje unikátní biologickou laboratoř, dlouhodobě relativně stabilní díky suchému podnebí a malému zalednění, které je příčinou toho, že zde nalézáme cévnaté rostliny nejvýše na světe. Studium evoluce a ekologie ladacké flóry stejně jako reakce jednotlivých druhů i celých ekosystémů na klimatické změny tak přináší mnoho nového poznání a doufáme, že přispěje i ke zvýšení povědomí o jedinečnosti přírodního bohatství Ladaku.
Kontakt:
Doc. Mgr. Jiří Doležal, PhD.
Jiri.dolezal@ibot.cas.cz
Mirka Dvořáková
manažerka PR & Marketing
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.