Zahlavi

Rodiny přeživších Romů a Sintů budou debatovat o výzkumu genocidy

08. 09. 2025

Potomci přeživších obětí holokaustu Romů a Sintů, historici, badatelé, aktivisté a zástupci veřejných institucí budou společně diskutovat o současných podobách připomínání tragédie, o politice paměti, mezigeneračním přenosu traumatu a etických výzvách spojených s výzkumem genocidy Romů a Sintů. Setkají se v Praze a Letech u Písku na třídenní česko-německé konferenci věnované památce obětí holokaustu Romů a Sintů 11.–13. září 2025.

Během druhé světové války se vedle Židů stali oběťmi rasového pronásledování a vraždění i Romové. Podle hrubých odhadů zahynulo během války 250 000–500 000 evropských Romů a Sintů. Z původních českých Romů a Sintů se z koncentračních a vyhlazovacích táborů vrátilo jen přibližně 600 osob.

Česko-německá konference „Dědictví přeživších Romů a Sintů napříč generacemi“ se koná při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války jako připomínka těchto obětí a současně jako prostor pro diskusi o výzvách, kterým čelí dnešní potomci přeživších.

„Nejvíc mě těší, že naše pozvání přijalo tolik potomků přeživších z Česka i Německa a že část z nich se přímo podílí na organizaci konference, nebo vystoupí s vlastními příspěvky. Díky této účasti půjde o skutečně výjimečnou událost, u které mohou zástupci všech generací přeživších otvírat pro ně důležitá témata,“ uvedla Renata Berkyová, jedna z organizátorek konference z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Součástí vyrovnání se s holokaustem Romů a Sintů se stalo také poválečné úsilí o uznání genocidy jako nedílné složky historické paměti spojené s důstojným připomínáním obětí i odškodněním. I přes postupně rostoucí zájem veřejnosti a historiků potomci přeživších nadále usilují o spravedlivé uznání.

Dokumentární filmy, tematické panely a pietní akt

Třídenní program konference začne 11. září 2025 v pražském kině Ponrepo premiérou dvou dokumentárních filmů o druhé generaci přeživších – německého Leaving Auschwitz a českého Když se bolest dědí. Po projekcích následuje moderovaná diskuse s autory a protagonisty.

V pátek 12. září se ve Strakově akademii v Praze uskuteční mezinárodní odborná konference se třemi tematickými panely. Diskuse se zaměří na mezigenerační přenos traumatu, pohled třetí generace přeživších na kulturu vzpomínání a na srovnání perspektivy pachatelů a hlasů obětí i jejich potomků.

Pro registrované zájemce bude možnost sledovat konferenci online. Registrace zde.

Závěrečný den, 13. září, bude věnován pietnímu aktu v Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Součástí bude komentovaná prohlídka areálu a slavnostní položení květin.

Akci pořádá Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu. Partnersky se zapojila Romistika (obor studovaný na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy), Výbor pro odškodnění romského holokaustu a Menda Yek (Amcha Foundation, Německo). Záštitu převzali vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková a nově zvolený spolkový zmocněnec pro otázky anticikanismu a pro život Sintů a Romů v Německu Michael Brand.

Kontakt:

Renata Berkyová
Ústav pro soudobě dějiny AV ČR
berkyova@usd.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce