
Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu
27. 01. 2026
Dvě interaktivní mapy Říčan a Pacova představuje u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu v úterý 27. ledna Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Nové mapy navazují na projekt MemoMap Praha.
Mapy uživatelům umožňují zkoumat osobní příběhy židovských obyvatel v historickém prostředí, v němž se odehrávaly zásadní proměny jejich života v době protektorátu.
„Naším cílem je nabídnout lidem nástroj, díky němuž mohou příběhy jednotlivců vnímat přímo v krajině a městském prostoru,“ říká Magdalena Sedlická z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „V obou městech jsme pracovali s rozmanitými archivními materiály i s místními komunitami, které se na výzkumu aktivně podílely.“
Aplikace umožňují nahlédnout do mikrohistorie vylučování Židů, mapují místa každodenního života, omezování občanských práv i současné formy připomínání. Nabízejí přístup k fotografiím obětí, digitalizovaným dokumentům, příběhům, připomínkovým událostem a konkrétním lokalitám. Díky optimalizaci pro mobilní zařízení lze s mapami pracovat i přímo v terénu.
Výběr Pacova a Říčan nebyl náhodný. Obě obce dlouhodobě patří k místům, kde je paměť židovských obyvatel živou součástí místní kultury a veřejného prostoru. V Pacově se to projevuje například aktivitami spojenými se záchranou a renovací místní synagogy, v Říčanech zase silnou tradicí pietních a připomínkových akcí věnovaných židovským obětem nacistické perzekuce. V obou případech existovala snaha najít nové způsoby, jak tuto historii zpřístupnit širší veřejnosti a propojit ji s konkrétními místy.
Věra Kaufmannová, rodačka z Pacova, vyrůstala v dobře zavedené a společensky respektované židovské rodině. V důsledku narůstající perzekuce musela opustit studia i práci v Praze, její rodina byla postupně zatýkána a deportována a ona sama prošla ghettem Terezín, koncentračním táborem Osvětim a nucenými pracemi. Přestože přišla o většinu svých blízkých, podařilo se jí uprchnout z pochodu smrti, přežít v ilegalitě až do konce války a po osvobození se vrátit domů. Funkce Příběhové mapy umožňuje zkoumat životní dráhu Věry Kaufmannové a dalších židovských obyvatel Pacova. Její osud názorně ukazuje, jak systematická diskriminační opatření krok za krokem ničila židovským obyvatelům život.
„Pacov má mimořádně bohatou a dosud málo známou židovskou historii. Díky spolupráci s místním spolkem Tikkun Pacov bylo možné propojit archivní výzkum s pamětí místa,“ zdůrazňuje Magdalena Sedlická.
Na vzniku MemoMap Říčany se podíleli žáci 2. ZŠ Bezručova a 3. ZŠ U Říčanského lesa, Městský úřad Říčany a Muzeum Říčany. Přibližuje i unikátní příběh říčanské Tóry, která patřila zdejší židovské komunitě; během holokaustu ji úřady zabavily a putovala postupně až do Londýna. Záložka Připomínkové akce informuje o paměťových a pietních aktivitách ve městě.
„Zapojení místních komunit bylo nesmírně cenné, zejména je třeba vyzdvihnout zapojení Městského úřadu Říčany,“ dodává Magdalena Sedlická.
Kontakt:
Magdalena Sedlická
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
sedlicka@mua.cas.cz
Daniela Bartáková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
bartakova@mua.cas.cz
Jitka Jindřišková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
jindriskova@mua.cas.cz
+420 775 236 635
Přečtěte si také
- Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum
- Vědci odhalili novou příčinu degenerace sítnice: malá RNA, velký problém
- Studující medicíny zažívají více stresu, nevhodného chování i chaos ve výuce
- Struktura a hodnota majetku českých domácností: mezinárodní srovnání
- Naděje pro pacienty se vzácnou anémií: Čeští vědci vytvořili „přesný“ myší model
- Pravěký kůň z Moravského krasu přepisuje mapu evropského jeskynního umění
- Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
- Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
- Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
- Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



