Zahlavi

Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?

29. 01. 2026

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje osvětové video, které vysvětluje fungování algoritmu, kterým Cermat páruje uchazeče se školami. Jde o tzv. mechanismus odloženého přijetí (angl. deferred acceptance mechanism) zavedený v roce 2024 při digitalizaci přijímacího řízení. Video je určeno především uchazečům, jejich rodičům i pracovníkům škol a představuje také návod na to, kdy se při hlášení na školy vyplatí taktizovat, a kdy ne.

Video rozlišuje dva klíčové kroky. Krok A, výběr škol na přihlášku, vyžaduje promyšlenou a dobře informovanou strategii. V kroku B, řazení škol na přihlášce, se naopak taktizování nevyplácí a řazení by mělo odrážet skutečné preference uchazeče. Algoritmus odloženého přijetí, navržený nositelem Nobelovy ceny, zaručuje, že uchazeči nemají důvod pořadí škol takticky zkreslovat. Upřímné vyjádření skutečných preferencí je pro ně optimální strategií.

„Algoritmus odloženého přijetí je navržen tak, aby se uchazečům vyplatilo uvádět školy v pořadí, v jakém je skutečně preferují. Taktizování v pořadí škol může vést k horšímu výsledku, než kdyby uchazeč své preference uvedl upřímně,“ vysvětluje autor videa Tomáš Protivínský.

Video také uvádí na pravou míru časté nedorozumění spojené s názvem mechanismu. Pointa odloženého přijetí nespočívá v časovém odkladu, ale v samotné podstatě algoritmu, který zaručuje, že řazení škol na přihlášce podle skutečných preferencí uchazeče je tou nejlepší taktikou.

Nové video navazuje na původní studii IDEA, která se párovacími mechanismy v přijímačkách zabývala detailně. Na ní navázal podcast IDEA Talks.

Nové osvětové video je dostupné na webových stránkách a sociálních sítích IDEA (Facebook, X, LinkedIn, Instagram) a na YouTube kanálu CERGE-EI.

Kontakt na autora: Tomáš Protivínský, tomas.protivinsky@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce