Přepište učebnice, našli jsme kost aneb Jaké převraty občas zažívá věda

Vědecká práce nemusí být jen piplačka v laboratoři. Někdy připomíná horskou dráhu plnou zvratů a veletočů – třeba když se vykope dávná zkamenělina, použije objevná technologie nebo se na věc jen koukne novýma očima. Pár novodobých objevů jsme vybrali do článku v časopise A / Easy.

Pravěký tetris
Práce paleontologů je samé překvapení. Vždyť často zprvu ani nevědí, jaký poklad objevili, a jejich představy o vzhledu pravěkých tvorů se můžou měnit s každým dalším nálezem. „Dobrým příkladem je anomalocaris. Jeho rozpadlé zkamenělé části těla byly původně popsány jako různé fosilie, ústní otvor jako medúza, končetiny jako zadeček podivné krevety a tělo jako sumýš,“ říká Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR. Dnes víme, že šlo o jednoho z prvních velkých predátorů.

Vědcům ovšem pěkně zamotal hlavy i spinosaurus, tvor o 400 milionů let mladší. Taky si ho představujete jako po souši chodícího dinosaura podobného T-rexovi s plachtou na zádech? Protože přesně tak ho zpodobnil film Jurský park 3 z přelomu tisíciletí. Dnes, o dvě desítky let později, tu máme gigantického obojživelného dinosaura s plochým ocasem a robustními předními končetinami. „Nedávné objevy v severní Africe to opravdu naznačují. Kdysi tam bylo pobřeží moře, do kterého ústily velké řeky. Spinosaurus zřejmě trávil značnou část života ve vodě,“ poznamenává český paleontolog.

Kindervajíčka z vesmíru
Plejádu skoků ve vědě nabízí astronomie. Tak třeba asteroidy. Představujete si ohromný kulatý balvan, který se řítí kosmem? Zapomeňte na to. Nové poznatky dokládají, že ve skutečnosti mají nejrůznější tvary – od podlouhlých šišek po nepravidelné úlomky. A co víc – původní teorie o asteroidech tvořených převážně pevnými horninami či kovy jsou už také překonané. Bývají to spíš slepence prachu a ledu. „Jde o tělesa překvapivě křehká, někdy je pohromadě drží jen slabá gravitace,“ říká Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR.

Miliony takových objektů krouží Sluneční soustavou v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem a ty menší, o velikosti jednoho metru, se poměrně často střetnou i se Zemí, zhruba každý měsíc. „Většinou ale po vstupu do atmosféry shoří,“ ubezpečuje badatel. Pro vědce jsou asteroidy nejen pokladnicí informací o raném stadiu našeho planetárního systému, ale do budoucna také zdrojem důležitých surovin – navíc je pravděpodobně bude možné jednou těžit přímo ve vesmíru.

Šmik a je po nemoci
Na seznamu chorob, které by se v budoucnu daly docela dobře léčit, jsou některá vývojová onemocnění, například cystická fibróza. Průlomová metoda, jež k tomu má nakročeno, se nazývá CRISPR-Cas9 a dokáže prostřednictvím pomyslných molekulárních nůžek vystřihnout poškozenou část DNA a nahradit ji. A teď pozor – některé choroby by se takto mohly dokonce zcela vymýtit. Změny, které díky zásahu CRISPR-Cas9 nastanou u jednoho konkrétního člověka, se totiž zapíšou přímo do genů a přenesou se i na jeho potomky a pak na další generace.

Mechanismus molekulárních nůžek přitom není žádný vynález, je to přirozený proces organismů, který se zdokonalil evolucí během milionů let, vědci ho jen „ochočili“. Tato revoluce v genetickém inženýrství si před pěti lety vysloužila nobelovku. Rozluštit samotný lidský genom, aby nůžky mohly stříhat vždy na správném místě, taky nebyla žádná brnkačka. Přečíst ho v plném rozsahu se podařilo až v roce 2022. Aby ne – tvoří ho tři miliardy párů bází, jejichž pořadí a kombinace určují unikátní genetickou informaci každého organismu.

Amazonie vydává svá svědectví
Amazonský prales – 5,5 milionu čtverečních kilometrů člověkem nedotčené krajiny… Opravdu? Letecká archeologie či nové technologie, jako je laserové 3D modelování terénu LiDAR, pod hustou vegetací v oblasti dnešního Ekvádoru objevily pozůstatky dávné megapole, kterou před dvěma a půl tisíci let obývala Mayům podobná civilizace. Kde se zdálo, že není nic, jen panenská příroda, se kdysi rozléhala celá města a vesnice včetně jejich propojení. Ale nejen to. Tehdejší obyvatelé, zdá se, také uměle vytvořili pahorky a kopce. Vědci přitom usuzují, že jde jen o pomyslnou špičku ledovce, a území dál prozkoumávají.

LiDAR už dříve na jiných místech odhalil skryté pyramidy, mohyly, valy a další monumentální stavby, což přepisuje historii kontinentu. Původní Jihoameričané nejspíš byli daleko šikovnější stavitelé a urbanisté, než jsme si mysleli.

Základem metody LiDAR (Light detection and ranging) je skener, který vysílá v rychlém sledu laserové impulzy, jež se odrážejí od zemského povrchu zpět k vysílači. Měří se přitom vzdálenost mezi těmito body. Výsledkem je digitální model terénu, na němž jsou obvykle dobře patrné veškeré stopy lidské činnosti. V Česku letecká archeologie odhalila pozůstatky mnoha zaniklých středověkých vesnic a hradů, které se již na povrchu nezachovaly, třeba na Berounsku.

Mýtus o alfa samcích
Já jsem chlapák a nade mě není! Dlouho se věřilo, že v opičích tlupách vládne jasně daná hierarchie, na jejímž vrcholu stojí alfa samec, kterého ostatní členové na slovo poslouchají. Pak ale do vědy vstoupily ženy a tuto představu zbořily. Badatelky se začaly víc zajímat o to, jak se opice chovají ve volné přírodě a co dělají samice. Zjistily, že hrají klíčovou roli ve společenské struktuře tlupy včetně výchovy mláďat, udržování rodinných vazeb a řešení konfliktů, jinými slovy že síla a velikost neurčují šéfa. Změny pohledu na výzkum primátů si v 70. letech minulého století všimla americká bioložka Donna Haraway a poukázala na skutečnost, že i do vědy se promítá kulturní kontext doby.

Článek vyšel pod názvem Přepište učebnice, našli jsme kost v  A / Easy 1/2025:

1/2025 (verze k listování)
1/2025 (verze ke stažení)

Časopis A / Easy vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
• Sedm pohledů na velikonoční symbol. Co si vědci představují pod vajíčkem?
• Literatura je pevně svázána s kontextem doby. Jak číst mezi řádky?
• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková