Postoloprty: vraždy, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil
07. 08. 2025
Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii hovoří v podcastu Akademie věd ČR ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, spisovatel a autor letos vydané knihy Postoloprty.
Od konce května do začátku června 1945 bylo v Postoloprtech zavražděno minimálně 763 civilistů, ale obětí bylo zřejmě ještě více. Někteří ze zavražděných byli příslušníky NSDAP, SS nebo SA, ale i ti měli stanout před řádným soudem, nikoli před popravčí četou. Většina obětí se provinila tím, že mluvila německy.
Publikaci Postoloprty vydalo Nakladatelství Academia v roce 2025.
Vraždy nespáchali lokální mstitelé či snad takzvaní partyzáni poslední minuty, kteří začali proti nacismu udatně bojovat 8. května 1945 odpoledne, ale pravidelné jednotky československé armády. Tento zločin byl dva roky po jeho spáchání vyšetřován parlamentní vyšetřovací komisí, která dospěla po výsleších řady aktérů a svědků k závěru, že k vraždám sice došlo, ale měly svoje dobové opodstatnění a nikdo za ně není přímo odpovědný. Rekapitulaci událostí postoloprtského masakru sudetských Němců přináší nová kniha Jiřího Padevěta Postoloprty – Příběh vražd, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil, kterou v roce 2025 vydalo Nakladatelství Academia.
|
Jiří Padevět Spisovatel, knihkupec a nakladatel. Je autorem řady historických průvodců, například Průvodce protektorátní Prahou (2013), Krvavé finále (2015) nebo Krvavé léto 1945 (2016) a povídkových knih Ostny a oprátky (2018), Sny a sekyry (2019), Český bestiář (2024) a dalších titulů. Získal ceny Magnesia Litera v kategoriích Kniha roku a Literatura faktu. |
Podcast jsme natáčeli již v létě 2020, přesně pětasedmdesát let po tehdejších tragických událostech, přímo v Postoloprtech na Lounsku. Atmosféru jsme zachytili na mikrofon Martina Ocknechta a objektivem Jany Plavec.
Připravili: Leona Matušková, Martin Ocknecht, Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu
- Archeologické léto láká na komentované prohlídky či vykopávky v přímém přenosu
- Skončil Veletrh vědy, největší populárně-naučná akce v Česku
- Třídenní Veletrh vědy v pražských Letňanech je v plném proudu
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.