Zahlavi

Podcast pro soudobé dějiny přinese aktuální výzkumy i zajímavé otázky

10. 05. 2023

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR dnes spouští nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přiblíží posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplní tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.

Soudobé dějiny jsou velmi živou oblastí historického výzkumu, ale také vděčným tématem veřejné diskuze. „Málokdo má čas a možnosti sledovat, co všechno se na tomto poli děje. Náš podcast má proto ambici jednak populárnější formou seznamovat zájemce s výsledky současného bádání a jednak sloužit jako oborová informační platforma v českém prostředí. Oba tyto aspekty jej odlišují od řady existujících podcastů s historickou tematikou,“ říká historik Michal Kopeček, který je hlavním iniciátorem vzniku Podcastu pro soudobé dějiny.

První díl představí tematické číslo časopisu Soudobé dějiny věnované politice paměti a přiblíží způsob, jakým mohou různé skupiny formulovat vlastní dezinformační paměťovou politiku. Patří sem například využívání odkazu „Velké vlastenecké války“ zejména po ruské invazi na Krym v roce 2014, přenos novodobých ruských tradic do Česka a propojení s protiukrajinskou agendou. „Tento díl podcastu tak bude mít silnou aktualizační dimenzi a zároveň upozorní na důležitost informované práce s historickými prameny,“ říká odborná garantka dílu historička Veronika Pehe.

Socialističtí manažeři i povinná vojenská služba

Další epizody pak vysvětlí, jak vypadala manažerská kultura před a po roce 1989 – kdo byli socialističtí manažeři, co pro ně znamenal přechod na tržní hospodářství a jakou roli sehráli v podnicích po sametové revoluci.  Dále nastolí otázku dědictví diktatur v oblasti právní kultury, představí nové perspektivy výzkumu politického procesu s Rudolfem Slánským či se zaměří na povinnou vojenskou službu v letech 1968–2004 v aktérské reflexi.

U mikrofonu se vystřídají vědci a vědkyně pracující v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, ale také kolegové a kolegyně z dalších domácích i zahraničních výzkumných institucí, například z Univerzity Karlovy či Hertie School v Berlíně. „Podcast nahráváme na domácí půdě ústavu, v knihovně ve Vlašské ulici. V obklopení knih se z natáčení stává spíše příjemné povídání u kávy nad nedávnou historií,“ dodává moderátorka podcastu, novinářka Anna Kuchařová.

Novou epizodu Podcastu pro soudobé dějiny můžete poslouchat každý měsíc na Spotify a Youtube.

Kontakt:

Mgr. Lucie Fikarová, Ph.D.
PR manažerka ÚSD AV ČR
fikarova@usd.cas.cz
+420 725 949 902

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce