
Podcast pro soudobé dějiny přinese aktuální výzkumy i zajímavé otázky
10. 05. 2023
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR dnes spouští nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přiblíží posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplní tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.
Soudobé dějiny jsou velmi živou oblastí historického výzkumu, ale také vděčným tématem veřejné diskuze. „Málokdo má čas a možnosti sledovat, co všechno se na tomto poli děje. Náš podcast má proto ambici jednak populárnější formou seznamovat zájemce s výsledky současného bádání a jednak sloužit jako oborová informační platforma v českém prostředí. Oba tyto aspekty jej odlišují od řady existujících podcastů s historickou tematikou,“ říká historik Michal Kopeček, který je hlavním iniciátorem vzniku Podcastu pro soudobé dějiny.
První díl představí tematické číslo časopisu Soudobé dějiny věnované politice paměti a přiblíží způsob, jakým mohou různé skupiny formulovat vlastní dezinformační paměťovou politiku. Patří sem například využívání odkazu „Velké vlastenecké války“ zejména po ruské invazi na Krym v roce 2014, přenos novodobých ruských tradic do Česka a propojení s protiukrajinskou agendou. „Tento díl podcastu tak bude mít silnou aktualizační dimenzi a zároveň upozorní na důležitost informované práce s historickými prameny,“ říká odborná garantka dílu historička Veronika Pehe.
Socialističtí manažeři i povinná vojenská služba
Další epizody pak vysvětlí, jak vypadala manažerská kultura před a po roce 1989 – kdo byli socialističtí manažeři, co pro ně znamenal přechod na tržní hospodářství a jakou roli sehráli v podnicích po sametové revoluci. Dále nastolí otázku dědictví diktatur v oblasti právní kultury, představí nové perspektivy výzkumu politického procesu s Rudolfem Slánským či se zaměří na povinnou vojenskou službu v letech 1968–2004 v aktérské reflexi.
U mikrofonu se vystřídají vědci a vědkyně pracující v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, ale také kolegové a kolegyně z dalších domácích i zahraničních výzkumných institucí, například z Univerzity Karlovy či Hertie School v Berlíně. „Podcast nahráváme na domácí půdě ústavu, v knihovně ve Vlašské ulici. V obklopení knih se z natáčení stává spíše příjemné povídání u kávy nad nedávnou historií,“ dodává moderátorka podcastu, novinářka Anna Kuchařová.
Novou epizodu Podcastu pro soudobé dějiny můžete poslouchat každý měsíc na Spotify a Youtube.
Kontakt:
Mgr. Lucie Fikarová, Ph.D.
PR manažerka ÚSD AV ČR
fikarova@usd.cas.cz
+420 725 949 902
Přečtěte si také
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
- Ve čtvrtek se Letňany otevřou tomu nejzajímavějšímu z výzkumu
- Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
- Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.