Zahlavi

Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava

03. 11. 2025

Julius Lukeš, který působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, získal nejvýznamnější tuzemské vědecké ocenění Národní cena vlády Česká hlava. Převzal ho 2. listopadu 2025 v budově Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Česká hlava vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti. O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Julius Lukeš získal ocenění za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní scénu. 

„Udělení ceny mě těší. Je to například příležitost přesvědčit moji devadesátiletou maminku, že to, co dělám, má nějaký smysl a význam. V jiné rovině je ocenění důležité pro mé spolupracovníky, studenty a kolegy, protože bez nich by v mém případě nebylo proč a ani co oceňovat,“ uvedl Julius Lukeš v rozhovoru pro vedavyzkum.cz.

Oceněný badatel se zabývá studiem parazitů, především prvoků. Prvoci jsou mikroskopické organismy známé především tím, že působí mnoho závažných chorob, jako jsou malárie, toxoplazmóza, spavá nemoc apod. S kolegy se zaměřuje na studium molekulární biologie parazitických trypanosom a leishmánií, v posledních letech se také věnuje mořským prvokům.

Julius Lukeš přispěl zejména k pochopení evoluce a buněčných a molekulárních adaptací těchto všudypřítomných organismů, které se navzájem liší víc než člověk od kukuřice.

O práci Julia Lukeše se více dočtete v rozhovoru pro časopis A / Věda a výzkum.

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. 

Biologické centrum AV ČR
Absolvoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. Od roku 1987 pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, který mezi lety 2012 a 2022 vedl. Působil na univerzitách v Amsterdamu či Los Angeles nebo v Canadian Institute for Advanced Research v Torontu. Zabývá se molekulární biologií parazitických prvoků a studiem mořských prvoků ze skupiny diplonem. Publikoval více než 400 vědeckých článků, přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V posledních letech byl zvolen členem několika vědeckých organizací, např. Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS), EMBO a v květnu 2024 i elitní Národní akademie věd USA, kde nyní působí jako jediný zástupce české vědy.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím medailonku na webu Česká hlava
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce