
PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
23. 09. 2025
Co jsou gravitační vlny a jak je ze Země detekujeme? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o minulosti kosmu zjistit víc informací? V Podcastu Akademie věd na otázky Jitky Kostelníkové odpovídá teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. Vysvětluje, proč se gravitační vlny nedají snadno zachytit, co je jejich zdrojem nebo jak zní srážka černých děr. Mladý vědec oceněný Prémií Otto Wichterleho také prozrazuje, proč relaxuje zrovna u vaření a jaký má vztah k rodnému Mostu. Sledujte nás nově i ve videu na Spotify a YouTube.
Gravitační vlny předpověděl už Albert Einstein před více než 100 lety. Vědcům se je ale podařilo zachytit až v roce 2015, a to na pozemní observatoři LIGO. Náš host, teoretický fyzik Ondřej Zelenka, tehdy studoval v druhém ročníku univerzity a zrovna hledal téma pro bakalářskou práci.
Detekce gravitačních vln tak přinesla nejen příležitost pro mladého studenta, ale především otevřela nové okno do výzkumu kosmu. „Tento objev vedl v podstatě ke vzniku nového podoboru fyziky – astronomii gravitačních vln,“ říká Ondřej Zelenka.
Český fyzik je spolu s dalšími kolegy z Akademie věd zapojený do mezinárodního projektu LISA, v rámci kterého by v roce 2035 měla vystartovat průzkumná mise s cílem zjistit více informací. „Díky plánované observatoři LISA, která by měla detekovat nižší frekvence gravitačních vln, než se nám daří aktuálně, bychom měli vidět opravdu velmi daleko do minulosti a zároveň tam pozorovat především těžší černé díry,“ dodává Ondřej Zelenka.
Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil a Jáchym Vanc / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.