PODCAST: S Kristýnou Károvou o možnostech obnovy míchy pomocí genové terapie
19. 01. 2024
Neurovědkyně Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá regenerací axonů (dlouhých výběžků neuronů) po poranění míchy. Jaké jsou výzvy experimentálního výzkumu a jak je třeba k výsledkům terapie přistupovat? Poslechněte si, proč mladou vědkyni, loňskou nositelku Prémie Otto Wichterleho, vždy přitahovaly neurovědy a v čem je pro ni přínosná spolupráce s profesorem Jamesem Fawcettem z Cambridge.
Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová
Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie AV21.
Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Co o materiálech prozrazuje zvuk? Odpovídá fyzik Hanuš Seiner
- PODCAST: Lákají mě příběhy, které jdou proti srsti, říká Františka Schormová
- LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, říká Milan Chroust
- PODCAST SPECIÁL: Středověk plný mýtů. Papežka Jana a dětská křížová výprava
- VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem
- PODCAST LIVE: V labyrintu komunikace. Jak mozek reaguje na různost jazyků a emocí?
- PODCAST: Víc než stromy. Co je les očima botanika a ekologa Radima Hédla
- VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.