PODCAST: Lákají mě příběhy, které jdou proti srsti, říká Františka Schormová
16. 06. 2026
Rozšiřte si představu o českém literárním exilu s amerikanistkou Františkou Schormovou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Minulost je podle ní různorodá a stojí za to, pohlížet na ni z nových perspektiv. Za svou disertaci, v níž se věnuje afroamerickým básníkům v komunistickém Československu, byla oceněna doma i v zahraničí a v rozšířené podobě její text vyjde letos v prestižním nakladatelství Brill.
V projektu Migrace a my, který zkoumá migraci a její dopady na společnost 20. a 21. století, vede tým zabývající se exilem. Věnuje se také otázkám jazyka a migrace, aktuálně na příkladu translingvální poezie básnířky Iryny Zahladko. V epizodě uslyšíte ukázku z podcastu Protimluv.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, říká Milan Chroust
- PODCAST SPECIÁL: Středověk plný mýtů. Papežka Jana a dětská křížová výprava
- VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem
- PODCAST LIVE: V labyrintu komunikace. Jak mozek reaguje na různost jazyků a emocí?
- PODCAST: Víc než stromy. Co je les očima botanika a ekologa Radima Hédla
- VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
- PODCAST: Analýza digitálních obrazů pohledem Barbary Zitové
- PODCAST: O parazitech, cestách do pralesa i práci v laboratoři s Barborou Pafčo
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.