PODCAST LIVE: V labyrintu komunikace. Jak mozek reaguje na různost jazyků a emocí?
05. 05. 2026
Komunikace je z velké části ovlivněna predikcí – mozek neustále odhaduje, co nám kdo řekne a vyhodnocuje slyšené. Jak vnímáme specifické jazykové projevy, jako jsou přízvuky nebo řeč těla? Každý mluvený, ale i znakový jazyk se pojí se svébytnou identitou a kulturou. Jak mozek reaguje na různost jazyků, dialektů a emocí? Poslechněte si diskuzi s Kateřinou Chládkovou, Michaelou Svobodou a Natálií Kikoťovou ze SPEAKin lab na pomezí lingvistiky, psychologie a neurovědy, která se konala 30.4. 2026 za účasti publika festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci.
Moderace: Jitka Kostelníková / Edit a zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno na AFO 61 Olomouc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Radka Bláhová, AFO
Přečtěte si také
- VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem
- PODCAST: Víc než stromy. Co je les očima botanika a ekologa Radima Hédla
- VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
- PODCAST: Analýza digitálních obrazů pohledem Barbary Zitové
- PODCAST: O parazitech, cestách do pralesa i práci v laboratoři s Barborou Pafčo
- PODCAST SPECIÁL: Mladí do vědy! Mají to holky těžší než kluci?
- PODCAST: Peču šutry na 1000 stupňů, říká Jan Batysta o výrobě polovodičů
- PODCAST: O vztazích mezi rostlinami a opylovači s entomologem Robertem Tropkem
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.