Zahlavi

PODCAST: Příběh krásky z doby bronzové. Michal Ernée o archeogenetice

23. 06. 2022

Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR se věnuje archeogenetice, revolučnímu přístupu v archeologii, který zkoumá archaickou DNA. Co její analýza napovídá o životě lidí například v době bronzové? Jak vypadali, čím se živili, jaké měli partnerské a rodinné zvyklosti? V rozhovoru se dostaneme i na unikátní pohřebiště v Mikulovicích u Pardubic. Právě odtud pochází žena z hrobu č. 2, které můžeme díky rekonstrukci pohlédnout do 4000 let staré tváře.

„Měla pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice, což samo o sobě už je dost nadprůměrná výbava, pak dvě zlaté záušničky, šperk z mořských mušlí a zejména nádherný třířadý náhrdelník s více než čtyřmi stovkami jantarových korálů. To je naprosto unikátní artefakt velké umělecké i řemeslné hodnoty. V soudobé Evropě k němu vůbec nemáme analogie,“ popisuje v podcastu Věda na dosah archeolog Michal Ernée ženu z hrobu č. 2 z naleziště v Mikulovicích u Pardubic.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR (v galerii Jana Plavec, Leona Matušková a Archeologický ústav AV ČR
)

Jeden z nálezů z Mikulovic u Pardubic (z května 2009)

Jeden z nálezů z Mikulovic u Pardubic (z května 2009)

Nádherný třířadý náhrdelník s více než čtyřmi stovkami jantarových korálů.

Nádherný třířadý náhrdelník s více než čtyřmi stovkami jantarových korálů.

Nálezy z doby bronzové

Nálezy z doby bronzové

Takto podle analýzy 4000 let staré DNA vypadala kráska z doby bronzové.

Takto podle analýzy 4000 let staré DNA vypadala kráska z doby bronzové.

Archeolog Michal Ernée a autorka podcastu Věda na dosah Jitka Kostelníková ve studiu Kampusu Hybernská

Archeolog Michal Ernée a autorka podcastu Věda na dosah Jitka Kostelníková ve studiu Kampusu Hybernská

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce